Naprosto k ničemu

29. března 2012 v 14:17 | Katka |  Jen tak
Sedím v kanceláři a připadám si naprosto k ničemu. Prázdná, bez inspirace co si počít s časem.
Dnes jsem si udělala volnější den, který ale měl svůj scénář a touto dobou jsem měla být jinde, dělat něco jiného, následovat mělo to a to a ještě tamto.
Dopoledne jsem byla služebně po nákupech, zde jsem nechala naše auto, v něm svoje klíče. Plán byl takový, že si manžel zajede domů na oběd a auto potom zase nechá zde. To byl ale MŮJ plán. Mně přišel tento postup logický, nebylo třeba ho popisovat, udílet pokyny a vysvětlení. V 11 přišel manžel, přejel domů, snědl oběd, auto nechal stát před domem a zase se odebral na pracoviště, které je asi 2 km odtud, v prudkém kopci...
A já tu teď sedím, myslím na to, že mám hlad, doma dobrý oběd, stejný hlad mají i slípky a koně, které za poledne krmím. V tomto rozpoložení mě ani nenapadá, co bych měla zde v kanceláři dělat...je toho určitě dost, ale já jsem prostě jak lokomotiva, která se octla mimo kolejí.
Mohla bych zavolat kolegu se služebním autem, aby mě odvezl za manželem pro ty klíče, ale v tom mi cosi brání. Nechce se mi poslouchat ty poznámky, co jsem, já trdlo, zase provedla ani koukat na významný úsměvy. Dcera má dnes dlouhý den, skoro stejně dlouhá je manželova pracovní směna.
Pročítám tedy různé blogy, objevila jsem Nadin, zdá se, že je to moje gusto. Povídání o životě. Tak, jak denně přináší originální příběhy. Ale neumím číst nepřetržitě několik hodin. A zrodil se nápad zaznamenat co jsem vymňoukla, zachovat vzpomínku a vyplnit čas.
Mohla bych ty dva kilometry do kopce taky ujít a klíče si vyzvednout...ale včera jsem si zhuntovala dosud nezhojenou operovanou nohu na zahrádce, celý den je mi zima a tak se mi prostě nechce.
Aha! Nápad! V kabelce mám knížku. Pro jistotu nosím s sebou nějakou knížku stále. Nerada někde čekám nečinně....tak proto.

Pointa: setkali se dva lidé, dva světy, žena a muž a soulad nenastalUsmívající se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amelie Amelie | Web | 31. března 2012 v 11:10 | Reagovat

O zhuntované noze bych mohla vyprávět. Klíče v autě nechal manžel a rozbil postranní zrcátko. To se holt stává.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama