F. A. Špork - Betlém

23. dubna 2012 v 19:59 | Katka |  F. A. Špork
Soubor soch Ctností a Neřestí a potom Betlém jsou nejznámější objekty z dílny M. B. Brauna, které vznikly na objednávku hraběte F. A. Šporka v 1. pol. 18. stol. pro Kuks a jeho okolí.
Název Betlém je vžitý, odvozený od ústřední plastiky celého území, avšak je to název nepůvodní, špatný.

R. 1717 koupil hrabě F. A. Špork od města Dvůr Králové nad Labem území o rozloze 70 ha na severním svahu nedaleko Stanovic (v tomto katastru území leží) a Žirče a nazval je Nový les. Na území lesa se nalézalo ložisko vysoce kvalitního, pevného pískovce, který v podobě skal a balvanů vystupoval nad povrch. Z této lokality velmi pravděpodobně pochází i materiál soch nacházejících se přímo v Kuksu. Inspirován Adršpašsko - teplickými skalami nechal Špork některé objekty tesat přímo z rostlé skály, či stromů (ty se nedochovaly). Většina děl byla ve své době polychromovaná.

Dnes v Novém lese nalézáme pouze torza jednotlivých objektů. Původní podoba byla ale úplně jiná. Když procházíme územín dnes, nechce se tomu ani věřit, že se na toto nevelké území všechno vešlo.


Uprostřed poustevna sv. Antonína s okrasnou zahradou, fontánou a křížem. Vedle poustevny vyhlídkový pavilon. Níže bylinářská zahrada s fontánou (nádrž je v lese dodnes dochována) a vodotryskem. Zleva běžící cesta vede z Kuksu a Stanovic. Přímo nad poustevnou je další fontána s vodotryskem. Vlevo vzhůru od něj k prameni směřuje cesta a dřevěné potrubí napájející fontány, vpravo vzhůru pokračuje cesta k poustevně sv. Pavla.

Ideovým důvodem vzniku areálu byla snaha zakladatele vytvořit zejména pro lázeňské hosty z Kuksu prostředí vhodné k pěstování zbožnosti, k modlitbě a rozjímání uprostřed "nespoutané" přírody. Podobné areály zakládal hrabě i na svém panství v Lysé nad Labem.

Prvním provedeným dílem byl zřejmě reliéf Vidění svatého Huberta (asi 1723).


V těsné blízkosti, ve stejné skále vzniklo r. 1727 Klanění tří králů s jesličkami (odtud název území Betlém). Ve stejném místě byla vyhloubena i jeskyně, v níž dodnes vyvěrá pramen.


Přicházíme-li (stejně jako kdysi lázeňští hosté) od Kuksu, jako první z děl uvidíme Studnu Jákobovu. Jedná se o pouhé torzo, které však bylo torzem už koncem 19. stol.


Těsně před ústředními reliéfy je coby pozůstatek poustevny Sv. Pavla Braunovo sedátko s reliéfem knihy.


Postupujeme-li dále směrem OD Kuksu, potkáváme veliká torza různých postav. Tyto jsou velmi ceněny jako typická Braunová díla, což je dobře vidět zejména na detailech).

Poustevnice Maří Magdalena


Pousevník Onufrius - Braun si z legendy vybral okamžik, kdy po dlouhé samotě světec opět spatřil člověka. Spolu s Garinem tato socha patří k vrcholům Braunova díla, v nichž obraz duševního rozpolcení a vnitřního dramatu působí nejsugestivněji a dosahuje nejvýraznějšího citového vzepětí.


Sv. Jan Křtitel - postava ležícího světce na poušti, oděného ve velbloudí kůži. Vlevo od postavy je vytesán beránek, atribut Jana Křtitele.


Poustevník Juan Garinus - Braun jej zachytil v okamžiku, kdy po létech samoty zaslechl hlasy a vylézá ze své jeskyně se podívat kdo ruší jeho klid. Za postavou je umělá jeskyně se Šporkovým znakem. Uvnitř je tesaný korpus Krista, kamenné sedátko a otisk ruky v kameni, podle tradice Šporkův.


Posledním objektem, který tu z velkolepého areálu zbyl, je hraniční kámen, na jehož zadní straně býval obraz od Petra Brandla Útěk do Egypta. V blízkosti kamene stával Velký křesťanský bojovník, hrozící mečem k jezuitskému klášteru v Žirči. Po smrti Šporkově byl z důvodu protestů jezuitů přenesen do hospitální zahrady v Kuksu. Tam stojí dodnes.

Přestože Braunův Betlém je tak unikátní, že byl v r. 2001 zapsán jako národní kulturní památka, přestože záchranné práce, které měly zabránit devastaci probíhají v několika etapách s přestávkami, odborně i neodborně od r. 1899, je Braunův Betlém zapsán rovněž jako jedna z nejvíce ohrožených světových památek. K devastaci došlo brzy po Šporkově smrti, největší újmy došel tento areál v době stavby pevnosti Josefov 1781 - 1787, kdy se v okolí těžil kámen pro tuto stavbu. Další poškozování je způsobeno nejel lidmi, ale zejména přírodními erozními vlivy .

I za nynějšího stavu je však procházka Novým lesem ( Betlémem ) fascinující.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 helena helena | Web | 23. dubna 2012 v 21:30 | Reagovat

To jsou nádherné sochy.Matyáš Bernard Braun byl velký mistr.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama