Psí patník = patník pro psy

19. dubna 2012 v 18:30 | Katka |  Zvířata

To je on - psí patník. Jinak kus kamene, se kterým se mi pojí pěkné vzpomínky.

Asi tak tři roky zpět jsme dostali od zaměstnanců k vánocům poukaz na víkendový pobyt na jedné chalupě ve Velké Úpě. Přímo naproti sjezdovce Portášovy boudy. Jenomže nám se pořád nechtělo lyžovat, pořád jsme to odkládali, až jsme si zvolili snad nejkrásnější termín v roce, v době babího léta. Jeden zářijový pátek jsme tedy naložili kola a odjeli vyčerpat nejen poukaz, ale hlavně sebe.

Už dlouho jsme nikde necourali pěšky, vydali jsme se tedy hned v sobotu ráno na výšlap. Kolo mělo přijít na řadu až v neděli. Plán byl Portášovy boudy (po spádnici, tedy rovnou do kopceS vyplazeným jazykem ), pak na Růžohorky (přestupní stanice lanovky) , odtud lanovkou na Sněžku a tradičně přes Luční boudu a Výrovku do Pece pod Sněžkou a po silnici do Velké Úpy. Hned v prvním stoupání jsme sotva popadali dech a tak jsme se rádi kochali zvláštními kameny sloupcovité odlučnosti neznámého složení. Po cestě se jich tam povalovalo dost, ale jen jeden se mi zvlášť líbil. Ten by se mi hodil. Nevím sice zatím k čemu, ale... Naše cesta teprve začínala, byl by od nás holý nerozum tahat ho celý den v batohu. Na Růžohorkách už jsem se těšila na lanovku. Ale ouha! Stanice je přestupní, ne však povinně výstupní a tak tam nikdo nevystupuje. Proč taky, když jede až na Sněžku. Obsluha lanovky nás odeslala do fronty se sdělením, že máme čekat, až bude nějaká sedačka volná. Je pravda, že bychom tam asi čekali do dneška, ale přesto mě manželovo nekompromisní "jestli chceš, čekej, já jdu..." hodně otrávilo. Ale šla jsem samozřejmě taky.

V neděli ráno, zatímco jsem vyspávala sobotní výšlap, manžel zmizel. No kdepak by mě napadlo, že mu vrtá hlavou ten kámen. A fakt, že jo. Než jsem já vstala, byl zpět, kámen v batohu, vítězný pohled a pěkně zpocený. Ten šutřík má nejmíň dvacet kilo. Doma mi nedalo moc přemýšlení "kam s ním?" Byl to jasný patník. Dva roky postával u vchodu u schránky a psi si ho nevšímali. Včera jsem mu našla místo, kde bych nutně potřebovala, aby si ho psi všimli a využívali ho. Protože brusinky už jako patník sloužit nechtějí, raději zčernaly a postupně odumírají. Tak teď už mi zbývá jen vypozorovat, co na nový objekt naši psi říkají a jestli na něj píšou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 19. dubna 2012 v 19:45 | Reagovat

Katko, v první řadě musím pochválit tvého manžela, je opravdu obětavý. Kámen je perfektní, myslím, že poslouží svému účelu :)

2 Amelie Amelie | Web | 21. dubna 2012 v 15:19 | Reagovat

Teď jsem se zasmála. Manžel je super.

3 Pat Pat | Web | 21. listopadu 2014 v 10:13 | Reagovat

Zajímavé, psí patník. To by mohl být návrh jako nová položka městského mobiliáře :) V každém parku psí patník. A jaký to má nakonec úspěch, oblíbili si ho, využívají ho?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama