Chystám se na sraz

31. května 2012 v 20:42 | Katka |  Jen tak
Je tomu pět let, co jsme se naposledy viděli - my z gymplu maturitní ročník 1977. Obvykle se říká, jak ten čas letí, že je to jako včera...Mně naopak připadá, že jsme se neviděli sto let.

S údivem zjišťuji, že se jednak netěším, jednak jsem z toho nervózní. Já, která si docela fandím, že jsem většinou v klidu, že mě jen tak něco nerozhází.

Ny gymplu se mi moc nelíbilo. Nepatřila jsem k žádné partě, na počátku prváku jsme se přestěhovali do části města, ve které nikdo ze spolužáků nebydlel, a tak jsem volný čas trávila povětšinou sama. S profesory a učivem taky takový neslaný nemastný vztah. Prostě jsem střední školou tak nějak bez problémů a bez velkých zážitků proplula...Kromě pár kamarádek tedy není na co se těšit. Ale zvědavost mi přece jen nedá...

Co je podivné, netěším se na řeči: co děti?, co práce?, co říkáš na Ratha a co na Kalouska? No jo, ale o čem si tedy mám povídat, když už se vůbec neznáme, jen si na sebe pamatujeme?

Kdyby hrozilo, že se bude tančit, netěšila bych se ještě na tanec. Ten, koho jsem si vybrala za životního partnera, netančí. A co já jsem kdysi snad uměla, to jsem samozřejmě zapomněla a nohy poněkud zvolšovatěly.

A pak ty ženské malichernosti - "Co na sebe? Jak vypadám?" Marně jsem si namlouvala, že nikdo nepozná, jestli ta sukně, kterou si vezmu, je stará rok či deset let. Minule jsem ji na sobě určitě neměla a i kdyby, kdo by si toho všimnul, natož aby si to pamatoval? Tak jsem se přesvědčovala až do tohoto ponděla. A v pondělí jsem si dala ušít dokonce dvě halenky. Já, která nosím skoro pořád trička, ve svátek trochu lepší trička, nejvýš košile pánského střihu, jsem si opravdu dala ušít halenky. A docela se na ně těším. Jen počasí mi nepřeje. Ke švadleně jsem šla v létě, o víkendu bude prý zase zima.
Samozřejmě půjdu ke kadeřnici. V pátek. Barva, stříhání. Velký význam to nemá, ale když ono to minule všem holkám tak slušelo. Se mnou to je asi horší, takhle vypadat nebudu,


a takhle nejspíš taky ne

(chtěla být krásná...:()

Zatímco z kluků jsou většinou fotři, holky jsou ještě hezčí, než byly. Jen jeden. Jen jeden je stále stejný fešák. Alespoň před pěti lety byl. Štíhlý, kudrnatý, tmavé oči...a zatímco na gymplu byl nesmělý, teď už není. Tenkrát se mi zdálo, že by tak trošku, trošinku o mě stál. Jenomže byl plachý a já ho nepodpořila. Ne že by mě to mrzelo. Jen si tak člověk někdy přemýšlí, co by bylo, kdyby...

A přece je něco, na co se těším. Bude to můj víkend. Pojedu sama, zajdu si na hřbitov, kam se dostanu dvakrát za rok, na kafíčko k sestřenici, která dobře peče, první noc budu spát u jedné kamarádky a druhou zase u jiné. S tou druhou pak půjdu ještě v neděli večer na takové posezení do kavárny Kaple, kde se hodně hraje a zpívá. Ten její hraje na kytaru. Já budu zpívat jen tak do břicha, protože i to už jsem od doby, kdy jsem zpívávala ve sboru a u táboráků, zapomněla. Ráno půjdu svoji kamarádku od narození doprovodit "do továrny" a pak pojedu domů.

Uvidím, jestli funguje známá zákonitost - čím víc se na něco netěším, tím líp to dopadne.

Poreferuju.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 1. června 2012 v 8:01 | Reagovat

Co mohu doporučit je fakt se netěšit, ono to bude prima. Tak ať vše je fakt "PRIMISIMA" pak dej vědět.

2 Jarka Jarka | Web | 1. června 2012 v 8:25 | Reagovat

Musím se přiznat, že naše školní srazy dost sabotuji, taky se mi většinou nechce a na rozdíl od tebe, se mnohdy ani nepřemluvím. Ty to máš ještě komplikované tím, že musíš spát mimo domov a ještě pokaždé někde jinde. No, to by mě fakt nikdo z domu nedostal. :-))) Těším se na tvé vyprávění a zážitky a držím palce, aby se ti líbilo. ;-)

3 signoraa signoraa | Web | 1. června 2012 v 14:18 | Reagovat

Jsem na tom stejně jako ty, jen ten náš večírek bude o pár let starší, jsem maturitní ročník 1972. Těším se a netěším se. Zažívám zvláštní pocit. Bude to poprvé, kdy nebudu mít žádné zázemí, kde se v klidu dám do gala, převléknu se z cestovního, upravím si vlasy, opravím nalíčení. Maminka loni zemřela a sestra má důležitý turistický pochod v oblasti Železného Brodu. Mám z toho blbý pocit, mám se převlékat v autě, na WC u pumpy, nebo ve hřbitovní kapli? Když už jedu "domů", zajdu za maminkou na hřbitov. Vlasy jsem si včera obarvila, o kadeřnici jsem také uvažovala, ale pak jsem to zavrhla. Za dva týdny jedu k moři a tam dostanou vlasy zabrat - škoda peněz, raději tam zajdu potom, aby mi dala vlasy zase do pořádku.
A o tom, co si vezmu na sebe, vůbec nemám ánunk. To o čem jsem si myslela, že je dostatečně vhodné, je dost letní, tedy spíš hodně letní. Dnes budu muset něco hodně rychle vymyslet. Takže mě čeká cesta na sever a v noci zase zpět.
A já se těším a netěším.
Užij si svůj třídní sraz. :-)

4 Katka Katka | 1. června 2012 v 16:41 | Reagovat

[3]:I s tím zázemím jsme na tom podobně. Mám tam sice příbuzný, ale abych u nich spala....ještě jsem to nikdy neudělala. Líp se budu cítit u těch kamarádek.

5 Zuzina Zuzina | 1. června 2012 v 16:45 | Reagovat

Užívej si návratu na "rodnou hroudu", zavzpomínejte na "mládí" - i když jsme mladí stále :-) ....čas ubíhá všem stejně a každý je tak stár, jak se cítí. Přeji krásný víkend.

6 Janka Janka | Web | 2. června 2012 v 8:51 | Reagovat

Jo sraz spolužáků - to je vždycky sázka do loterie. Jít či nejít ??? Samozřejmě jít, protože, když nepůjdeš, tak by tě to potom moc mrzelo, že jsi nešla.A bude to fajn, pokecáte, něco dobrého spapkáte a vypijete a potom budeš mít týden o čem přemýšlet. Vzpomeneš na ně!!!Zdraví Janka

7 Alis Alis | Web | 2. června 2012 v 14:03 | Reagovat

Ahoj Katy, mám to hodně podobně, když se na něco moc těším, tak to stojí za nic! A naopak, když si od toho nic neslibuju, je to vždycky dobré!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama