Jak jde čas s dětmi - Tři dcery = 3 x 40 tis?

26. května 2012 v 14:03 | Katka |  Jen tak
Máme s manželem tři dcery.

Když jsme čekali prvního potomka, tajně jsme doufali, že to bude holčička. Měli jsme krásné zkušenosti s neteří. Dopadlo to, jak jsme si přáli. Byli jsme šťastní.

Když jsme čekali druhého potomka, měl to být Martin. A byla to Šárka a trošinku zklamání. Po první - ubrečené v noci, rozjívené ve dne - a nepapavé holčičce nám byla přidělena náplast na naše pocuchané nervy. Zatímco Jituška byla jaká byla, zato velmi komunikativní, šikovná a malá turistka z nutnosti (kočárek už patřil sestřičce), Šárka hajala, na všechny se smála, papala, spinkala a nečinila problémy. Byli jsme šťastní.

Po osmi letech od narození Šárky jsem začala stupňovat snahy o další pokus o syna. Maskovala jsem tím svoji touhu po třetím dítěti, ať je to jak je to. Argumentovala jsem známou teorií, že po sedmi letech se "mění krev" a zplodili-li jsme tenkrát holčičku, nyní to bude kluk. Mně to bylo putna, co to bude, ale měla jsem v hlavě výrok mé sestřenice "tátové jsou na syny hrdí, ale dcery milujou." Můj manžel už miloval dvě dcery, byla bych mu ráda dala něco, na co by mohl být hrdý. On už nechtěl NIC. Stačilo. Až když jsem si posteskla, jak je divnej, že jiné ženy manžela po 8 letech opouštějí a když já s ním chci mít další dítě, je to problém, až když jsem slíbila, že nezameškám ani den v práci, že porodím mezi mzdama a DPHčkem, povolil. Čekali jsme třetího potomka. Blahořečím pokroku v medicíně a tomu, že ženy po 35 měly vyšetření plodové vody povinné. Díky tomu měl manžel dost času srovnat se s tím, že nečekáme pouze potomka, ale dokonce - dceru. Nebyl z toho zrovna urvanej, ale jak říkám, zvykl si. Všechno zlé pro něco dobré. Co by asi vyrostlo z benjamínka kluka v ženské společnosti? Rozmazlenec, možná s ženskými rysy a zvyklostmi? A nebo úplně normální chlap, jasně...
Doba, kdy jsem čekala třetí dítě a první dvě už byly relativně rozumné, patří k nejkrásnějším v mém životě. To, jak se na něj holky těšily, jak střádaly do kasičky, kterou pak vysypaly v lékárně na pult a žádaly "za tohle něco pro miminko"...jak mi rvaly na náměstí tašky z ruky se slovy "maminko, ty se s tím nesmíš dřít"...to se nezapomíná.
Narodila se holka, dostala jméno Eliška a byli jsme šťastní.

Kamarád, který (ne že by to dokázal ovlivnit) zplodil tři syny zhruba stejného věku jako my holky, každý náš přírůstek komentoval slovy "co holka, to 40 tis Kč dluhu". Kdeže loňské sněhy jsou. Co je dnes čtyřicet tisíc? Nic. Přesto všechny mámy víme, že ani stokrát víc není dostatečné ocenění našich ratolestí. Mám pravdu?

P.S.: Toto jsem vychrlila na obrazovku trošinku "pod vlivem". Nějak se stalo, že jsme dnešní den pojali odpočinkově a vyloženě pohodově. Od rána jsme neudělali ještě zhola nic prospěšného, dokonce jsme i k obědu měli koupený kebab a polévku zvanou prdelačku a po O jsme až doteď seděli a povídali na terase. Tímto úvodem se postupně (snad) propracuju k něčemu, o čem už jsem dvakrát začala psát a pokaždé smazala....neumím přesně zdůvodnit proč, co ale s námi stále je a je to sice trošku nezvyklé, ale moc fajn.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Strašidlo Strašidlo | E-mail | Web | 26. května 2012 v 16:39 | Reagovat

Moc milé vyprávění, pohoda a duha se klene...

2 Katka Katka | 26. května 2012 v 18:20 | Reagovat

[1]: Baf! Vítám tě a děkuju za úsměv.

3 Jarka Jarka | Web | 26. května 2012 v 18:23 | Reagovat

Jéminé, to mi ten poslední odstavec zamotal hlavu, ale až k němu to bylo moc milé povídání o dětech. My máme dva kluky. Když jsem čakala druhého, přála jsem si holčičku, měla jsem i vymyšlené jméno, Lucinku. Narodil se Lukáš a stejně jako u tebe, byli jsme šťastní. :-))

4 Katka Katka | 26. května 2012 v 18:27 | Reagovat

[3]:Proč?

5 helena-b helena-b | Web | 26. května 2012 v 20:34 | Reagovat

No jo, každý nemůže mít všechno. U nás to bylo obráceně. Máme tři syny, narodili se během se během dvou let. "Vychutnávalo" se jenom první miminko, další "várka" nám malinko obrátila život naruby. Trošku o tom píšu ve svém článku z března 2010.
Nakonec nám to všechno nahradily vnučky máme čtyři a žádného vnuka! Zatím. Teď zase naříká manžel, že vymřeme po meči, ale ještě máme rezervu....

6 Katka Katka | 26. května 2012 v 20:44 | Reagovat

[5]:Přečetla jsem si o tvých klucích. To jsi měla zápřah s třemi dětmi najednou. Taky jsem si přávala dvojčata, ale asi jsem si to nedovedla dobře představit:)Jestli my se kdy dočkáme vnoučat....to tedy věru nevím. Dávají si holky na čas (28, 26).

7 zuzana zuzana | 26. května 2012 v 21:16 | Reagovat

Chápu Jarku, také přemýšlím, co jsi už dvakrát smazala...Manžel si přál dceru a pak syna - vyšlo mu to. Navíc dcera byla po dlouhé době opět holka v rodě a navíc ji "dostal" tchán k svátku, narodila se na Miroslava. Děda chtěl dceru, měl tři syny a prvního vnuka - však si "holčičku" pěkně rozmazlil. Pak už se holky v rodě rodily a dnes mají převahu. Já si říkám, hlavně, že je dítko zdravé - holka nebo kluk - obojí přenáší radosti i starosti. a čím jsou větší....ale to asi všichni znáte. Také jsem dnes měla pohodový den....a práce neuteče a povídání s rodinou se nedá koupit.....

8 Katka Katka | 26. května 2012 v 21:39 | Reagovat

[7]:Aha, holky zvědaný:) Však se dočkáte. Já myslela, že Jarku rozhořčilo to "pod vlivem." Tak vy jste byli šikovní, co jste naplánovali, to jste udělali:)

9 Jarka Jarka | Web | 26. května 2012 v 21:49 | Reagovat

[8]:No jasně, Zuzina se, na rozdíl ode mě, vyjádřila srozumitelněji. Není mi jasná, ta poslední věta, ale jsem v klidu, když už vím, že se dočkáme. ;-)

10 Zuzina Zuzina | 27. května 2012 v 15:15 | Reagovat

Musím se přiznat, že tohle je jediný blog (a také první), na který píšu pravidelné komentáře. Tento navštěvuji od počátku a doufám, že vytrvám. Déle sleduji jen blog Jitky, ale tam zase nepíšu. Z něho jsem se dozvěděla o tomto. Jo - a Zuzina mi ještě nikdo nikdy neřekl a docela se mi to líbí....díky Jarce za nápad.

11 Jarka Jarka | Web | 27. května 2012 v 18:40 | Reagovat

[10]:Mám sestru Zuzanku a ona má dceru Zuzanku, takže se jméno Zuzka, u nás skloňuje ve všech tvarech. ;-)

12 Katka Katka | 27. května 2012 v 20:09 | Reagovat

[10]: Děláš mi, Zuzko, svými komentáři radost.

[11]: Já mám sestřenici, té se říká jen a jen Zuzana, ale mně to přijde zbytečně strohé.

13 Amelie Amelie | Web | 28. května 2012 v 10:24 | Reagovat

Máš taky Elišku a Šárku? To je hezké. No vidíš, když jsme měli 2  dcery, manžel chtěl syna a tak to zkusil znovu. Já jsem si přála třetí dceru. Bála jsem se, že to bude syn a že bude podobný svému otci a ON je to syn a je mu podobný ... ALE jsem ráda, že ho mám. :-)

14 Zuzina Zuzina | 28. května 2012 v 18:21 | Reagovat

Katko díky - ráda "chodím" na návštěvu a zjistit co nového - sama nějak nemohu nabrat energii - snad se to zlepší....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama