Nečekaná radost

22. května 2012 v 22:43 | Katka |  Jen tak
Přijela Šárka ze školy, pobude 5 dní a chce s námi na cyklovýlet. Naplánovaný byl dnes. Všechno k tomu směřovalo, jenom čas odjezdu se odsouval. Nepodařilo se přijít dřív z práce, pak se zdálo, že bude pršet, pak bylo potřeba dokoukat díl našeho (v současnosti) oblíbeného Okresního přeboru....a bylo půl šesté a já začala držkovat, že JÁ "buď hned nebo nikdy." Že vařit o půlnoci už nebudu. Na to jsem dostala odpověď "proč bys vařila, je tam ještě ten kapr." No dobrá, já jim chtěla dobře, budeme tedy jíst zbytky. A jeli jsme.

První zastávkou pro potěchu oka byla přehrada Les Království (u Dvora Králové nad Labem), která je tak krásná, že musím vložit alespoň pár stažených obrázků a odkaz na informace o ní:


Naším cílem ale byla zahrada kamarádů, kteří se chystají stavět na ní dům a už začali "dělat rovinu" pro základy. Zahradu mají velikou, plnou květin, bonsají a jiných keřů. V každém ročním období je na co koukat. Ohlášeni jsme nebyli, přesto jsme byli mile přivítáni a pohoštěni. Cestu domů jsme po víně absolvovali už za šera raději po polních a lesních cestách, abychom nezpůsobili nějaký malér. Dorazili jsme v pořádu někdy o půl desáté, Eliška už se po nás telefonem sháněla, protože to není moc normální vracet se na kole za tmy.

A ještě něco stojí za zmínku. Manžel se na mě zlobí. Prý jsem se splašila a dělala blbosti. Asi ano, ale myslím, že to za zlobení nestojí. V jedné vesnici, kde se odbočovalo doprava, jsem věděla o zkratce. Jela jsem poslední, volala na ně "dopraváááá!". Neslyšeli. Odbočila jsem tedy já, v domění, že se za pár set metrů sejdeme na vyústění mé zkratky na silnici. Jenomže oni mě začali postrádat moc brzy a dřív než zavolali, vrátili se kus a hledali mě rozmajznutou na silnici. Nenašli. Volali. Domluvili jsme se. Počkala jsem na ně. Dostala vynadáno.
Z mého pohledu to manželovi bylo ku prospěchu. Tím, jak se na mě naštval, vzedmulo se v něm tolik energie, o které ani nevěděl, že ji ještě má, že mu to jelo jako profíkovi a ujel nám. Škoda jen, že ON to neocení.
A v té vesnici jsem viděla nevídané. Před kostelíkem, který byl zavřený, bylo asi 10 lidí, kněz, zřejmě sloužil mši a několik žen ji za doprovodu kytary zpívalo. Já seděla opodál u křížku na lavičce, čekala na ty své hledače a poslouchala. Bylo to moc hezké, až na to následné setkání.

No nic, ráno moudřejší večera, však ono to odezní. Ale s hanbou musím přiznat, že se neumím omlouvat.

I když - bylo za co? (Asi ano.)

35 km

P.S.: Nevařila jsem O půlnoci, ale DO půlnoci.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 23. května 2012 v 8:15 | Reagovat

Ta přehrada, je další úžasné místo, je krásně nazdobená a vypadá jak z pohádky, vždycky, když si myslím, že už jsi nám ukázela všechno ze svého okolí, zase něčím překvapíš.
A to večerní vesnické posezení poblíž kostela, muselo být taky moc hezké, věřím tomu, že dnes už manžel o nějaké včerejší roztržce, ani neví. A to, že se rozčílil, je vlastně důkaz toho, že mu na tobě záleží a proto se o tebe bál. :-))

2 Janka Janka | Web | 23. května 2012 v 11:17 | Reagovat

Tak to je krásné povídání. Nic není tak horké....Zítra bude zase lépe. Vždyť to byl nááádherný výlet.

3 Jarmila Jarmila | Web | 23. května 2012 v 12:08 | Reagovat

Pěkný výlet. Na tu přehradu bych se ráda podívala, ale je to daleko. Hlavně, že se vám výlet vydařil. Manžel jistě už o ničem neví.

4 Janka Janka | Web | 23. května 2012 v 15:11 | Reagovat

Dnes ještě jednou. Já jsem strašný nezdvořák, omlouvám se. Všechno v pořádku přišlo. Móóóc děkuji. Zdraví Janka

5 Katka Katka | 23. května 2012 v 21:39 | Reagovat

[1]:[2]:[3]:[4]: Máte pravdu, vše je OK, ale musela jsem ještě jednou vyslechnout něco nelichotivého na svou hlavu. A taky "víš, jak jsem se bál?" Moc hezký. Jen nevím, jestli to příště neudělám zase :) Jednak už jsem taková, a pak - ...však víte.

6 danielinama danielinama | Web | 24. května 2012 v 8:01 | Reagovat

Krásný výlet a fotky. Příhoda s manželem je povedená a hlavně úvaha, jak jsi mu dodala energii :-)

7 Katka Katka | 24. května 2012 v 14:07 | Reagovat

[6]: Vítám tě. Dnes se chystáme zase a už se mě ptal, jestli pojedu sama nebo s nimi :)

8 Zuzana Zuzana | 24. května 2012 v 18:37 | Reagovat

Líbí se mi ty velké kameny - i to pítko je fajn. Na zahrádce máme jezírko a to je zajímavé sledovat také. Na jižní terasu bychom mohli něco pro ptáčky dát také - zkusím se po něčem podívat. Přehradu znám, byli jsme se tam podívat, přesto díky za připomenutí. Chlapi přemýšlejí jinak - někdy (a to dost často) je lepší mlčet nebo souhlasit a myslet si své....a skutečně během chvilky o "incidentu" nic nevědí a je vše o.k. Já mám problém, že to mám v sobě déle (a to je asi špatně....) Přeji mnoho hezkých výletů a těším se na zprávy a fotky.

9 Katka Katka | 24. května 2012 v 19:21 | Reagovat

[8]: Já jsem se to naučila až poslední rok - myslet si svoje a nevést hovory a hlavně - už to v sobě nemám. Je mi to jedno. A vyjde to nastejno:) Jezírko je hezký. Ale my ho nemáme.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama