Odkud? - III.

17. května 2012 v 13:18 | Katka |  Řeči se vedou...
Na čem se dá sedět:
na zadku
na židli
na křesle
na gauči
na kole
na záchodě
na zemi
na posteli
na motorce
na empiru
na koni
na houpačce
na posedu
na nočníku
na dvou židlích
na trůnu
na prameni
na všem možném i nemožném...

...ale taky na bobku...


Rozkazovací způsob zní - sedni si na bobek, ale stejnou polohu člověk zaujme i na rozkaz dřepni si nebo hovorově (alespoň u nás) čupni si. Když uposlechnu některého rozkazu, tak potom dřepím nebo čupím. Všechno mi to přijdou divná slova. Ale když sedím na bobku, je mi to jasné.

Pro původ slovního spojení sedět na bobku mě napadají dvě varianty:
- známe prozpěvovánku Zajíček v své jamce....séédíí sám, séédíí sám, kdy hlavní roli hraje zajíček uprostřed kruhu zpívajících vrstevníků, sedící na bobku. Zajíčci dělají bobky, výraz je tedy na místě.
- na bobku ale sedávám, i když se nezpívá. Nejsem tedy v tu chvíli zajíček. Druhou variantu tvoří představa, co se v poloze dřepmo neboli čupmo obvykle dělá třeba v lese či za křovím, je-li to nutné.

Anglicky se sedět na bobku řekne squat (odtud squatter).
Čínsky se sedět na bobku řekne nevímjak, ale píše (nebo maluje) se to takhle


Věřím, že vám toto zamyšlení hodně dalo Smějící se , a že poučení zde získané uplatníte v životě.
Inu, i blbostmi živ je člověk. Alespoň já jo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jarmila Jarmila | Web | 17. května 2012 v 13:51 | Reagovat

Nejvíc mi dal ten čínský znak. :-D
Máš u mě odpověď na tvůj dotaz.
Blbostem zdar!

2 signoraa signoraa | Web | 17. května 2012 v 13:51 | Reagovat

Já se u čtení usmívala. Vzpoměla jsem si na loňské léto. Větší, tehdy čtyřletá vnučka mi pomáha plít záhon a skuhrala, že já tlačí kolínka. "Tak si sedni na bobek." Zvedla se, otočila, rozhlédla se a pak řekla: "A babí, kde je."  :-)

3 Katka Katka | Web | 17. května 2012 v 14:10 | Reagovat

[2]: No to je přesně ono!

[1]: Já jsem si myslela, že se čínský znak bude hodit:)

4 Jarka Jarka | Web | 17. května 2012 v 14:55 | Reagovat

Taky jsem nedávno na našem výletě po blatech, seděla v houští na bobku (ne za účelem bobků) a zjistila jsem, jak se mi bez opory z toho bobku špatně vstává. To nebylo dobré zjištění, budu muset cvičit dřep a stoj.
Tvůj článek, mě moc pobavil, blbosti, to je moje! ;-)

5 helena-b helena-b | Web | 17. května 2012 v 18:07 | Reagovat

U nás, na Hané, se říkalo čapnout si. Ani nevím, jak se tomu říká tady na Ostravsku a to už tu dlím přes 30 let. Pozici "bobek" používám jenom v lese za křovím, jinak už to moc moje staré oudy nedovolují. Na zahrádce, či při úklidu se pohybuji zásadně po kolenou (s dostatečně měkkou podložkou).

6 Alis Alis | Web | 17. května 2012 v 18:14 | Reagovat

Ahoj Katy, není bobek jako bobek:)

7 Katka Katka | 17. května 2012 v 18:35 | Reagovat

[4]:[5]: Znám to taky. Ale nenaříkáme, protože víme, že - bude hůř;-)

[6]: Jj, bobky známe rozličné. I do vaření je dáváme. A tam se jmenuj vznešeně - Laurus nobilis :)

8 Amelie Amelie | Web | 18. května 2012 v 18:51 | Reagovat

Super článek. Pobavila jsem se, zasmála, zavzpomínala i na rodnou Moravu... prima, díky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama