Odkud? - IV.

20. května 2012 v 7:03 | Katka |  Řeči se vedou...
Žalm o ranních spáčích

Ráno raníčko....
(ne panna vstala, ale)
žádný kafíčko...

uklidnit zvěř (Pupi, koně, slepice, psi...)
ostříhat keř,

dodělat resty,
ujít kus cesty (nedělní),

navařit, napéci
bez cizí pomoci,

přivítat hosty....
Jak je to prostý-

Ranní ptáče že dál doskáče?
Bez práce že nejsou koláče?

Kam bychom skákali?
Líp je nám v posteli.

A že koláče nejsou bez práce?
Zato je bez nich legrace

A kdo si počká,
taky se dočká.

Takováhhle blbost mě napadla v zoufalství nad tím, že moje ráno nikdy nemůže být klidné, a to jen díky tomu, že manžel před lety podlehl (a rád) toužebnému Eliščinu pohledu, který upírala na novinku mezi exoty - Aratingu, dnes zvanou Pupi. Já ji nechtěla!!! Už tehdy jsem tušila, že o co je krásnější, o to víc řve, o co je přítulnější, o to dřív vstává. GRRRR!!!

Použila jsem "oslí můstek" a následující minipříběh je taky o ptácích:

Jeden komentář na minulé "Odkud" mi připomněl dávný zážitek.
Někomu možná bude připadat nechutný, ale myslím, že tomu tak není. Mně to přijde dětsky roztomilé. Zda tomu je pouze proto, že hlavním aktérem byla moje dcera, posuďte sami.

Dceři byly tak 3 roky a byla s babičkou na procházce. Na zemi našla kukuřičné zrno, zvedla ho a ptala se, co to je.
Babička odpověděla: "To je kukuřice. Tu by si spapal holub."
Dcera udělala:

(foto je ilustrační, ne vlastní)

Pak se podívala na prstík a udiveně pravila: "A čím by to spapal?"

Odkud se označení holub pro to, co vyndala z nosu vzalo, to tedy věru nevím.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 20. května 2012 v 8:13 | Reagovat

Jéminééé Katko, opět jsi mě dostala, takový závěr jsem nečekala.
A odkud se vzalo toto označení pro "bubáka", opravdu nevím. :-D

2 Jitka Jitka | Web | 22. května 2012 v 15:51 | Reagovat

Katko, ta báseň je skvělá a vystihuje činnost uhoněné ženy z hospodářství plného zvířectva. Chtíc stihnout i domácnost je téměř nad lidské síly. Ale protože my ženské to máme v genech, stihneme všechno.Počkej až uvidíš co všechno nám přibylo do hospodářství i do domu. Zdá se, že to ještě zdaleka  není konec.

3 Katka Katka | Web | 22. května 2012 v 22:02 | Reagovat

[2]: Jé, to moc děkuju za tak milej komentář. Já už si myslela, že mě všichni považují za blázna.  S hospodářstvím mě určitě budeš dráždit a lákat, ale já nemůžu prorazit ani s těma ovečkama...asi už rozšiřovat nebudeme, i když, jak jsem tak sledovala manželovy reakce, tak třeba ti brojleři by možná prošli. Těším se na zprávy z tvého hospodářství.

4 Anidea Anidea | E-mail | Web | 30. května 2014 v 17:57 | Reagovat

Děti jsou nepřekonatelné. Tak krásnou bezelstnost jsme my dospělí už ztratili... Ta historka o holčičce s holubem je úžasná pro všechny, nejen pro Tebe - že se jedná o tvou holčičku nejlepší na světě (taky jednu nejlepší na světě mám doma).

5 Sugr Sugr | Web | 1. června 2014 v 17:46 | Reagovat

Hezké moc, jak povídání, tak "Žalm"! ;-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama