Spasitel - I.

30. května 2012 v 21:58 | Katka |  Jo Nesbo
Dnes jsme byli opět v Děčíně. Jak už jsem psala, na dálku necestuji ráda. Do auta si s sebou beru knížku i háčkování a nejraději jsem, když usnu. Při čtení a háčkování se mi totiž brzy udělá špatně od žaludku a motá se mi hlava.

S kamarádkou jsme v dobách studií na gymplu chodívaly do přírody a četly jsme si Vinnetoua. Svoji svatební cestu (s manželem, ne s tou kamarádkou :)) jsme strávili z valné části ve stanu v Jesníkách. Ve stanu doslova, protože celý týden lilo. Pili jsme rum a vzájemně si četli Duch Llana Estacada. Bylo to moc hezké. I dětem jsem hodně moc četla. Když vyšel u nás první Hobit, četl nám ho manžel. Přímá řeč Gluma se snad měla nahrát na magnetofon, jak to bylo předneseno. Od té doby mám často touhu někomu předčítat. Těšila jsem se, že budu číst mámě, až dostavíme a oni se k nám přistěhují. Sama už si nepřečetla nic. Nedočkaly jsme se toho.

Dnes se moje touha naplnila. Četla jsem skoro celou cestu tam i zpátky a manžel ani nedutal. Když jsem se potřebovala napít a dát malou přestávku, sám mě ponoukal, jak že to asi s tím postřeleným je dál....
Zaujala ho další kniha Jo Nesba, tentokrát s názvem Spasitel.

Protože jsem tu už dvakrát Nesba vychvalovala, stačí, když napíšu, že je to zase dobré. Tentokrát Harry pátrá po vrahovi pocházejícím z Chorvatska, který ke své "profesi" přišel po zkušenostech z chorvatsko-srbského konfliktu. Při svém posledním úkolu, po jehož splnění už měl odejít "ze služby", udělal osudovou chybu - zastřelil nesprávného muže.

Z jízdy krásným krajem nevím nic, foťák jsem s sebou brala nadarmo, přesto to byl příjemný den a cesta utekla jako nic.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Amelie Amelie | Web | 31. května 2012 v 1:17 | Reagovat

Já bych tak cestovala, četla... ale bohužel. Opatruj se.

2 Katka Katka | 31. května 2012 v 5:34 | Reagovat

[1]: Jednou dojde i na to. Vydrž. Kdy spíš, Marcelo?

3 danielinama danielinama | Web | 31. května 2012 v 7:49 | Reagovat

Mám to stejně, v autě číst nemůžu. Předčítání jsem si užila dost, když byla dcera maličká, od roku nechtěla po obědě spát, tak jsem četla. Dělala jsem to tak roky a výsledek byl, že dcera nějaký čas neměla ráda knížky (no když se asi něco dětem vnucuje...ona prostě nechtěla odpočívat), ale dnes už normálně čte.
A Nesbo....musím prozkoumat knihovnu, ale obávám se, že bude stále zamluvený.

4 Jarka Jarka | Web | 31. května 2012 v 8:26 | Reagovat

Tak to já bych cestovala třeba každý den, mám to moc ráda, ale v autě bych číst nemohla, myslím, že by mi to taky nedělalo dobře, přestože mi nikdy v autě špatně není a nebylo. Včera jste měli s manželem opravdu hezký den. ;-)

5 Janka Janka | Web | 31. května 2012 v 10:55 | Reagovat

Já při cestování autem s manželem sleduji jízdu s ním. Když jedeme někam do neznáma, tak musím zastávat roli navigátora, číst mapu, sledovat navigační tabule.Nedovedla bych spát. Měla bych strach, že usne také a něco se přihodí. A číst?? Nebo háčkovat?? To by mně bylo špatně už za první zatáčkou.

6 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 31. května 2012 v 14:18 | Reagovat

V autě a číst, ne to by nemohla. Řídím a lelkuji, teda řídí manžel a já jako spolujezdec. A háčkovat tak to taky ne, to bychom museli co nejdřív zastavit .... bylo by mě mdlo. Nekecám už číst v mapě chvilku tak to už mám žaludek na vodě. Teď mě napadlo, že bych tak jedině četla a natočila to a pak poslouchat.

7 Zuzina Zuzina | 31. května 2012 v 18:58 | Reagovat

Tak toho Spasitele zrovna čtu také :-). Včera jsem si z knihovny přinesla Pentagram - vůbec mi nevadí, že v TV nic zajímavého nedávají. Jenom nestíhám. V autě relaxuji (tedy v případě, že nejsem řidič), ale v autobusu už jsem háčkovala, četla, spala..... Nejčastěji se však rozhlížím po okolí, jak se změnilo bydlení, co kde mají za rostliny a jaké ploty, zábradlí.....zahrady.....

8 Katka Katka | 31. května 2012 v 20:31 | Reagovat

[7]:A líbí?

9 Katka Katka | 31. května 2012 v 20:37 | Reagovat

[5]: Taky musím občas navigovat, ale nerada. Manžel mě v tomto případě poslechne na slovo, i když se spletu, a pak si to odnesu. Prý naviguju jako koza. Řekl mi, když jsme se ani na potřetí netrefili kdysi dávno do Letenského tunelu. V Praze se vůbec nevyznám a tak mě tam chytá křeč a blbnu :)

[6]: Zjistila jsem, že při tom hlasitém čtení mi špatně není. Jinak ano.

[4]: Čeho je moc, toho je příliš. To je známý. Jezdím každý den, i když jen po okolí a jsem ráda doma.

10 Amelie Amelie | Web | 31. května 2012 v 20:38 | Reagovat

[2]: Spát? Chodím tak mezi 02. a 03. hodinou...

11 Zuzina Zuzina | 1. června 2012 v 16:42 | Reagovat

Docela jo (zatím jsem na začátku) - jenom to je vždycky jinak, než bych čekala a to je nejspíš dobře....kdyby se mi knížka nelíbila, tak ji nedočtu. Už se mi ale stalo, že jsem se chvíli nemohla začíst a s knížkou jsem "zápasila", ale pak mne to chytlo a půjčila si od stejného autora i další díla. Já totiž čtu moc ráda a vlastně skoro všechno.

12 Zuzina Zuzina | 3. června 2012 v 19:22 | Reagovat

Tak mám dočteno - však jsem ráno "vstávala" o něco déle - chtěla jsem dojít až na poslední stránku. Napínavé až do posledního písmenka, vždycky to je jinak, než si mohu domyslet. Díky za tip na dobrého autora, už se těším na další díl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama