Kafka

3. července 2012 v 8:54 | Katka |  Kultura
Franz Kafka.


Dnes má výročí narození (1883). Pražský německý spisovatel. Zvláštní slovní spojení, ale výstižné. Stejně jako Lenka Reinerová.

Zatímco od Lenky Reinerové jsem něco četla, zlákána nějakým dokumentem o ní a rozhovorem s ní, kdy jsem obdivovala její duševní svěžest, na Franzce Kafku jsem asi ještě nedospěla k patřičné moudrosti. Mám životopis, který sepsal jeho přítel Max Brod, ale ani tím jsem se ještě neprokousala. Dnes jsem slyšela v ČRo, že Franz Kafka uložil M. Borodovi úkol, aby po jeho smrti veškeré jeho písemnosti zničil. Jen díky tomu, že Brod neuposlechl a nesplnil Kafkovo přání, stal se z Kafky takový fenomén, za kterým prý Prahu navštěvují spousty turistů a hledají jeho rodný dům, pátrají po jeho odkazu. Další neuvěřitelnou zajímavostí pro mě bylo, že ačkoliv jsou díla Kafkova hojně vydávána, nejvíce je jich v Argentině, kde ho publikovali už devadesátkrát.

Jediné, co já jsem zatím byla schopna chápat, je četba Kafkových deníků, kterou jsem si někde stáhla. V podmanivém podání Jana Hartla je poslouchám pořád kolem dokola. Jsou tak hezky psané, že si člověk dokáže představovat dobu, prostředí, nálady...

Pražský německý spisovatel Franz Kafka se narodil v Praze, v Praze je i pochován. Sám svůj vztah k ní vyjádřil hezky:

"Praha člověka nepustí. Tahle matička má drápy."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Babeta Babeta | Web | 3. července 2012 v 10:54 | Reagovat

Mně tedy Praha doslova spíš vykopla :D Nejspíš pomsta za to, že jsem ve svém nitru vždycky byla a zůstala spíš „holkou z malého města“ a toužila pořád po té malé třešňové aleji před naším baráčkem v Lysé a po mém vlastním pískovišti (resp. dokonce hromadou písku), které jsem jako dítě před domkem měla a tak si nejvíc pamatuji své rané dětství. V té třešňové aleji nám máma vždycky rozložila deku a já si tam hrála s panenkami.
Nesmírně ráda jsem Prahu po 30ti letech života zase opustila. To velkoměsto jsem nikdy necítila jako svůj "domov", ale jen jako místo nutné k přežití. Ani po svatbě jsem v ní nechtěla žít. Hledali jsme práci s bytem po celých Jižních Čechách, leč nakonec nám podnikový byt dali zas jen v té Praze :D

2 danielinama danielinama | Web | 3. července 2012 v 15:18 | Reagovat

Já mám Prahu a její atmosféru ráda. Máme tam část rodiny, dědeček se narodil kousek za Prahou. Pravdivé ani není tvrzení o rivalitě Brno - Praha, tedy alespoň tady v Brně mezi běžnými lidmi na narážky na Prahu skoro nenarazíte :-) Jediné co jsem dodnes nepochopila je ten velký rozdíl mezi Brnem a Prahou. V Brně jedete stále mezi zastavěnou částí a ani si nevšimnete, že už jste dávno mimo Brno, v Praze naopak jedete přes nezastavěnou část a stále ještě nejste ani na okraji Prahy :-)
K četbě Kavky jsem se nikdy nedokopala, znám ho spíš z různých dokumentů....

3 Katka Katka | 3. července 2012 v 21:01 | Reagovat

[1]:[2]: Praha má svá krásná zákoutí i pro mne, ale žít bych zde nedokázala a nechtěla, a to ani v historické části natož na okrajích. Na můj vkus je čím dál víc toho hnusu - špína, odpadky, žebráci, feťáci...

4 Babeta Babeta | 3. července 2012 v 22:41 | Reagovat

[3]: Moje řeč. A ten shon, chvat, řeky anonymních lidí, který se k sobě chovají čím dál méně ohleduplněji,ten stres na ulicích, pořád utíkáš na nějaký dopravní prostředek, teď to nejede, nebo to ujede, rozkopané ulice, poplivané chodníky... dej pokoj. Jsem ráda tam, kde momentálně jsem :)Na zahradě nám teď večer nádherně koncertují cvrčci, a to ticho jinak... No prostě malý ráj :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama