Jako jed

4. září 2012 v 22:00 | Katka |  Jen tak
Nechci být závislá.
Na ničem.
Ani na alkoholu, ani na cigaretách, fetu, čokoládě, kávě, času, čistotě, dokonce ani na blízkém člověku.
Přesto se mi to občas stane.
Takový vztah a pocity s ním spojené ze mě dělají jiného člověka. Dělám to, co nechci, myslím povětšinou na to jedno, budím se a usínám se stejnou myšlenkou, při všem, co zažívám, si představuji, jak to půjde s mou závislostí dohromady...

Moje závislost na blogu se zrodila v březnu t.r.
Ano, dala jsem si takový šprajcovní úkol - těch 365 článků do jednoho roku, ale nevím, nevím, co bude potom. K dnešnímu dni, kdy toto píšu, mi jich chybí míň než sto, což, myslím si, hravě zvládnu tak do tří měsíců, ale co potom?

Jsou dny, kdy cítím jako tíživý úkol "něco zplodit", ale těch je moc málo, resp. skoro žádné.
Povětšinou se mi v hlavě všechno co prožívám nebo o čem přemýšlím, formuluje do někdy použitelných, jindy zavrženíhodných vět budoucího článku.

K čemu to? Proč zaznamenávat vcelku neoriginální zážitky a myšlenkové pochody společné snad skoro všem (zejména) ženám stejné věkové kategorie?

Nevím jak kdo, ale já mám někdy pocit, že se mi to v hlavě vaří a musí to někudy ven. Kdybych vše chrlila na své blízké, zahltila bych je nahned a s chybějící odezvou bych se brzy stáhla do sebe s pocitem ukřivděnosti. Všeho s mírou - platí všude. Jenomže zatím se mi nechce brzdit. Neboli - nechám to koňovi, co bude. Bude-li se mi chtít, budu psát, pokud ne, tak nebudu mít pocit nesplněného úkolu. Chtělo by se mi napsat, že když nebudu publikovat tak často, dám si s příspěvky víc práce, budu u nich víc myslet a budu psát líp. Jenomže nevím, jestli to dokážu. Třeba to, co ze mě lezlo dosud, je moje maximum? Co já vím?

Už teď ale vím, že by mi chyběly kontakty, které vznikly. Ať už konkrétní nebo i ty anonymní.

To je vůbec zajímavá kapitola, kterou si prožil a prožívá každý, kdo bloguje.
Začátek je rozpačitý. KDO mě bude číst? JAK mě najde? CO na to řekne?
Většinou nějaká dobrá služebně starší blogová duše pomůže, zveřejní nováčka u sebe a už to jede. Počet návštěv stoupá a stoupá, až se jeden diví, jak je to možné.

Můžou za to komentáře. Něco pochválím, přidám svoji zkušenost a ejhle, netrvá dlouho a autor se ozve u mě. Pak nenapíšu pár dní nic a tak taky nic nedostanu. Přiznám se, že ve své ještinosti jsem pocítila "když se komentuje jenom na oplátku, tak k čemu to?"
Ba ne, není to jen takhle. Blogů je moc a moc a moc, dobrých blogů trošku míň a člověk i kdyby chtěl, nestíhá. Nestihne nebo zapomene toho či tu navštívit a poslat vzkaz....vzpomene si až po čase....

Pak je taky zajímavé, že někdo pěkně poctivě na každý komentář odpoví a třeba se i rozvine diskuse (což mám moc ráda), někdo jiný zase má těch myšlenek tolik, že ho to nutí psát a psát a psát, určitě si přečte, co mu kdo odpověděl, ale dál nic, protože už má v hlavě zase něco hodně zajímavého a důležitého, co chce sdělit světu.

Jeden zveřejňuje fotky, druhý myšlenky, další si vylévá své stesky, doporučuje zážitky, každý je trochu jiný a všichni máme jedno společné - chceme se projevit. Chceme sdílet svoje myšlenky s někým dalším. Ať je to doma sebelepší, asi je ještě něco, co si vzájemně nedáváme. Nejsme schopni vnímat se tím způsobem, jakým o to usilujeme na blogu.

Je to dobře nebo špatně? Kdo ví. Prostě je to jiná dimenze společenských styků. Někomu se líbí a vyhovuje, jiný se jaksi ostýchá i jen se podívat, co jeho drahá polovička do té klávesnice pořád buší.

Úžasné je, když z přátelství virtuálního vznikne i skutečné. Taky už mě to dost pudí se s někým setkat naživo.Mrkající

P.S.: V rámci omezování času tráveného na blogu jsem se snažila zakázat si prohlížet další a další blogy. Naštěstí jsem neposlušná. Kdybych se ochudila o poslední přidané do oblíbených, o hodně bych přišla.
Ach jo! Takhle se ale ze své závislosti nikdy nevyhrabu.

P.P.S.: Ještě jednou ach jo! TAKHLE psát nedokážu.Zamračený
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 helena-b helena-b | Web | 4. září 2012 v 23:03 | Reagovat

Také nechci být závislá na nikom a na ničem. Ale ono to zase tak moc nevychází.
Ty sis dala velmi těžký úkol s těmi 365 - ti články. Ale, jak se tak dívám,stále nějaká témata nacházíš. Já mám někdy dny, že nezvládnu nic, přestože mám plno fotek v archívu i nějaké to téma, prostě se mi psát nechce a potom přijde den, kdy to jde samo. Už jsem přemýšlela, co bych si počala, kdyby mi někdo sebral tuhle hračku... Když se mi vloni počítač porouchal, to bylo opravdu zlé. Měj se krásně a s tím předsevzetím to nepřeháněj...

2 danielinama danielinama | Web | 5. září 2012 v 8:21 | Reagovat

Já mám závislosti jen takové chvilkové.
365 článků: když tobě to psaní jde,myslím, že nebudeš mít problém a i témata jsou zajímavá....
Já třeba nevím, nakolik mám blog pro ty druhé (tedy jak moc je to o sdílení) a nakolik jen nechci na něco zapomenout a když se to bude líbit i někomu jinému, tak je to plus. Myslím, že spíš to bude o těch vzpomínkách....

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | 5. září 2012 v 8:32 | Reagovat

Já bohužel musím být závislá a jsem a to mne vytáčí do nepříčetnosti. To se týká ale soukromí. Na blog jsem si vytvořila závislost po třech vložených článcích, ještě v té době suplujících klasické webovky chovatelů. Jenže samozřejmě nešlo psát jen o Bobešovi aniž by člověk nezmínil i ty ostatní a pak i kočky a papoušky a už to jelo. Tu se pochlubit fotkou z výletu, tam jak to vypadá a dopadá na výstavách a témata se rozšiřovala a rozšiřovala. přišlo období kdy se mi najednou nechtělo psát, neměla jsem ten drajv kterej jsem potřebovala, inspirace taky nepřicházela a navíc k tomu i blog dvojka s 365kou. Tam to bylo jednodušší, dalo se využít prapůvodní pravidlo jedna fotka bez komentáře, ale na hlavním blogu? To bylo horší....protože jak nic nenapíšeš tak nejsou komenty a ztratíš určitý přehled.A navíc co si budeme povídat, sledovanost sledujeme každý z netrpělivostí a říkáme si kde se stala chyba že dnes bylo jen tak málo....

4 Jarka Jarka | Web | 5. září 2012 v 8:46 | Reagovat

Bloguji už o nějaký ten pátek dále než ty a musím říct, že ta závislost je největší první rok, možná dva, ale pak už je to trochu lepší a člověk zjišťuje, že i bez blogu se dá žít a dokonce má někdy chuť, vrátit se do reálného života a na tento blogový, se vybodnout. ;-))

5 Daniela Daniela | Web | 5. září 2012 v 9:22 | Reagovat

Zisťujem, že podobnými myšlienkami sa nezaoberám len ja. Všetko, čo som tu teraz u teba prečítala, už viackrát prešlo aj mojou hlavou. Keď som si zakladala môj prvý blog, ktorý sa tak vtedy ešte vôbec nevolal, nemala som o blogovaní ani páru. Ale založením tej stránky som sledovala to, aby sa z nej ľudia dozvedeli informácie, ktoré som chcela medzi nich poslať. Teda musím znovu už po niekoľký raz napísať, že veľmi neverím tým blogerom, ktorí píšu, že ich nezaujíma návštevnosť svojej stránky. Veď väčšina z nás to nerobí len pre seba, ale aj preto, aby k nemu prišli čitatelia. Druhá vec sú komentáre. Vyjadrila si presne to, ako to väčšine prípadov funguje. Pridáš ty, možno príde dotyčný aj k tebe. Nepridáš, nepríde. Ale na to som si už zvykla. A keďže tie počítadlá na blogoch mám, vidím aj to, či príde dotyčný len na posledný článok, aby si "splnil" povinnosť alebo si klikne aj na tie predošlé. Väčšinou je to tak, že sa kliká len na posledný článok. A to ma dosť mrzí. Priznám sa, ja som po takejto skúsenosti tiež prestala pravidelne chodiť na niektoré blogy. Veď toho času zase nemáme nikto toľko, aby sme ich mohli pravidelne obchádzať všetky. A zo závislosti sa dá vyliečiť. Stačí k tomu napr. taká bolesť ruky :-) Musela som obmedziť fotenie a aj narábanie s myšou. Bez nej neviem robiť na notebooku. Možno ma bolesť ruky od blogovania vylieči úplne, aj písanie komentárov kvôli tomu obmedzujem. Ale ku komentárom typu "krásny blog, krásne fotky" sa neznížim :-) To radšej nenapíšem nič.

6 Katka Katka | 5. září 2012 v 10:09 | Reagovat

[1]:To je jen takový hec. Dělám jen to, co mě baví (povětšinou). Až mě to bavi nebude, přestanu.

[2]: Však ano, já jsem začala s tím, že si sem zaznamenávám události pro sebe místo do deníku (sešitu), protože tam mi to nikdy nešlo. Zde mi to nečiní problémy. Sdílení přišlo až potom a samozřejmě těší.

[3]: Závislost na tom, s kým žiješ, se samozřejmě vytvoří ať chceš nebo nechceš. Jakkoliv jsem (nebo jsem bývala) samostatná a celkem schopná si své věci uspokojivě řešit, teď to mínění o sobě nemám. Ale kdybych musela, dokázala bych to znovu, jenomže nás pojí moc majetkovejch, firemních, právních záležitostí...Ale občas mě tahle závislost štve.

[4]: Tak má naději :)

[5]: S komentáři máš pravdu.Mám radost, že komentáře u mne sdělují skoro vždy i něco víc, hodnocení, názor, zkušenost, příklad, vtípek...

7 Alis Alis | Web | 5. září 2012 v 18:28 | Reagovat

Ahoj Katy, teda moc pěkně jsi to zase napsala:) Myslím si, že podobné pocity máme všichni. Většina z nás určitě píše proto, že  nás to baví:)

8 Katka Katka | 5. září 2012 v 19:41 | Reagovat

[7]:Ahoj Alis, díky za pochvalu. Právě jsem dovařila další várku sirupů. Mátový a citronový. Do toho jsem přidala meduňku. Jsem moc ráda, že jsi mě na jejich výrobu přivedla. Za letošní léto se jich vypilo moc. Jahodový, rybízový, višňový...

9 Zuzina Zuzina | 5. září 2012 v 19:45 | Reagovat

Jen piš každý den a na příští rok si můžeš dát stejný závazek 365 článků!..... Také jsem, svým způsobem, závislá, když mám chvilku a dostanu se k PC "projedu" pár oblíbených blogů - je to milý relax a člověk přijde na jiné myšlenky, poučí se, zasměje....a často mám pocit, že v těch všech problémech a starostech, nekonečné práci v domácnosti nejsem sama..... Tahle blogová setkání mají výhodu, jdu se "podívat" tehdy, kdy mám náladu a čas.... a když se mi chce nebo mám pocit, že k článku mohu něco dodat, napíšu i komentář. Tak by to přece mělo být? Doufám, že se někdy setkáme i "naživo":-)

10 Daniela Daniela | Web | 5. září 2012 v 21:18 | Reagovat

Katka, tvoj komentár prešiel, len ty si sii neprišla pre odpoveď:
https://nakrasnommodromdunaji.wordpress.com/2012/08/23/pred-primacialnym-palacom/

11 Katka Katka | 5. září 2012 v 21:36 | Reagovat

[10]:Už jsem to našla. Díky :)

12 pavel pavel | Web | 5. září 2012 v 21:37 | Reagovat

Klidně přiznám, že jsem taky závislej na blogu, ale nelituji. Poznal jsem plno dobrých lidí, i moji lásku, se kterou bych se jinak ani nesetkal.
Ale přesto ani blog mi nezabrání i ve skutečnosti poznávat další lidi, takže tu závislost ani nemusím řešit.

13 Hanka Hanka | Web | 5. září 2012 v 21:42 | Reagovat

Katko, napsala jsi to skvěle, ty dovedeš pěkně "hodit" svoje myšlenky na papír, lépe řečeno na blog.
Člověk nechce být na někom nebo na něčem závislý, ale většinou stejně je, aspoň částečně. Já sama se vždycky těším na večer, kdy si sednu k počítači, projedu komentáře a známé blogy. Někdy mi to vyjde a napíšu odpovědi ke komentářům na fotoblogu, někdy to musím odsunout, ale snažím se. Ráda bych každý den přidávala na blog nové fotky, zatím se mi to celkem daří, ale co se týká psaní, to mi moc nejde.
Naživo jsem se setkala se dvěma blogerkami, jednu jsem poznala přes svoje "sladké" stránky a druhou přes fotoblog.

14 Katka Katka | 5. září 2012 v 21:52 | Reagovat

[12]:Já nemyslím, že můj problém by byl, že nežiju v reálném světě, ale že bych ten čas měla asi částečně věnovat něčemu jinýmu. A situace Zeleného Kavalíra, i když o ní nic moc nevím, mě trochu zneklidnila.

15 Katka Katka | 5. září 2012 v 21:53 | Reagovat

[13]:Za tebe mluví fotky.

16 Miloš Miloš | Web | 5. září 2012 v 22:37 | Reagovat

Každý den nový článek si nedovedu představit, chtěl bych zvládat jeden týdně. To mně připadne tak akorát, abych se nestal otrokem blogu a měl čas (vedle práce, která mě živí) si přečíst i blogy svých oblíbenců, což při jejich produktivitě dá docela zabrat :-)

17 Katka Katka | 5. září 2012 v 22:51 | Reagovat

[16]:Naprosto souhlasím. Už jen 97, jestli dobře počítám, a přestanu "otravovat" i se:)

18 Radičik Radičik | E-mail | Web | 5. září 2012 v 23:08 | Reagovat

Katko, když to tak čtu a u toho beru v potaz, že  píšeš opravdu pilně, tak musím smeknout! Nevím, jestli tak dokonale a básnicky přemýšlíš a jen své myšlenky přepisuješ, ale má to hlavu a patu. a pokud se na to dívám i ze stylistického hlediska, tak opravdu píšeš velice kvalitně a čtivě. Já si s každým článkem hraju a pořád upravuju, aby byl bez chyby, ale pořád mi chybí ten přirozený talent,, jaký máš Ty. Po 365 článcích si ale dej malou pauzičku :-) Ať nabereš zase druhý dech.

19 Katka Katka | 5. září 2012 v 23:19 | Reagovat

[18]:Já bych to měla i chtěla vypilovávat, přemýšlet víc o obratech, poetice a tak, ale nedělám to. Čtu to sice víckrát kolem dokola, ale většinou opravuju jen překlepy. Děkuju za pochvalu a radu. Máš pravdu(s tím oddechem). Taky by mě asi rodina začala osočovat. Zatím se jen významně šklebí.
Mně se tvé články líbí.
Přirozený talent má myslím spíš Malkiel nebo Mengano...já tak možná slohovka :)

20 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 6. září 2012 v 6:03 | Reagovat

Já každý den jeden článek absolutně nezvládnu. Kdybych nechodila do práce a neměla jiné záliby, tak ano.
Na blogování jsem ale také závislá. Pořád přibývá blogů, které se mi líbí a tak už začínám někdy brzy ráno psát komentáře, abych vše stihla.

21 Alis Alis | Web | 6. září 2012 v 16:36 | Reagovat

[8]: Ahoj Katy jsem moc ráda, že "sirupuješ". Já mám nachystáno na citronový, takže zítra mám o zábavu postaráno. Ale jinak u nás teď letí pečené čaje. Už jich mám pěknou zásobu, která v zimě určitě zmizí:)

22 Babeta Babeta | Web | 6. září 2012 v 22:53 | Reagovat

Zatím nevím, jestli jsem na blogu závislá. Ale v poslední době zjišťuju, že na něj mám čím dál méně času...:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama