Není to symbolické?

6. září 2012 v 22:00 | Katka |  Jen tak
Už jste někdy ztratili něco cenného?
Větší obnos peněz, nějaký šperk, foťák, telefon?

Kromě několika náramků, které se přetrhly při vyhrnování rukávů nebo svlékání bundy, aniž bych si toho všimla, jsem ztratila mobil. Stačilo k tomu pár minut. Protože musím, prostě musím mít telefon neustále u sebe, aby manžela netrefil šlak, když se mi nemůže dovolat, nosím ho i do obchodu. Jenomže se pak stane, že nemaje vícero párů rukou než jeden, nevím občas, kam s ním. Hloupě jsem si ho uložila do vozíku....a zapomněla jsem ho tam. Hned před obchodem mi to sice došlo, ale už bylo pozdě. Někdo si pomohl.

Včera jsem se zase vyznamenala. Jsem čím dál roztržitější, zbrklejší, sklerotičtější...Je to k uzoufání. A bude hůř.

Podařilo se mi ztratit dva zlaté prstýnky ze tří, které jsem měla na prstech. Jak je to možné? To mi prsty tak zprudka zhubly, že mi prstýnky sjely? Ale kdeže.

Byla jsem na ergoterapii a plácala keramiku. Prstýnky se mi tam nehezky otiskovaly, tak jsem si je sundala. Už když jsem je strkala do kapsy u sukně, říkala jsem si: "Bacha na to, mysli, nebo je ztratíš!!!"

Po keramice jsem rovnou jela bruslit. Na stezce jsem se převlékla, o prstýnkách v kapse jsem už samozřejmě nevěděla....a v kapse se udržel jen jeden:( Trklo mě to až ráno. Dnes jsem jela hledat a vzala si s sebou manžela.
No samozřejmě jsme nenašli nic. Jako z udělání zrovna dnes někdo krajnici, kde parkuji a kde jsem se převlékala, ještě k tomu posekal.

Mám na sebe vztek. Ne pro skutečnou hodnotu těch věcí, ale pro zmizelé souvislosti.
Jeden z prstýnků byl snubní. Ale ne můj (ten lety nošení vzal za své a taky nechápu, kdy jsem měla tak tenké prsty :). Byl po babičce. Druhý byl svým způsobem taky snubní, ale manželův. Protože ten ho měl na prstě za celých třicet let manželství asi hodinu po obřadu, dala jsem si z něj před lety dělat jiný, do kterého mi vsadili kámen, který jsem dostala od táty.

Zamračený

(zdroj: internet)

Tak teď nevím - není to symbolické ztratit dva snubáky v jeden den? Mrkající

Doufám, že ne. Že to není předzvěst něčeho nepěkného.
Schválně si tipněte, co mi řekl na mou neopatrnost a tupost manžel, když se mnou hledal...

P.S.: Jeho odověď odtajním zítra zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Babeta Babeta | Web | 6. září 2012 v 22:43 | Reagovat

Je to HROZNÉ ztratit dva snubáky jeden den. Jinou symboliku v tom nehledej.Domnívám se, že manžel ti řekl něco dost nelichotivého.
Ale nic si z toho nedělej, já kdysi - a už v mládí takhle potratila prsten zásnubní. Na poli. Taky jsme hledali jak šílení. Takže mne těšila pak už jen představa, že měl radost ten, kdo prsten našel jednoho dne např. při vyorávání další úrody. Teda ta přejícnost se dostavila až po letech - předtím mne to zase několik let mrzelo. Ale nakonec, vždyť je to jen kousek zlata. Rubáš beztak kapsy nemá a před kremační pecí by ho beztak sebrali.
No a snubní prsten jsem po 14ti letech manželovi po rozvodu vrátila sama.
No a ztratit mobil, tak to je taky soda. No ale jsou to JEN VĚCI. Nahraditelné. Horší je to, pokud jsi neměla někde zálohované kontakty.

2 Babeta Babeta | Web | 6. září 2012 v 22:46 | Reagovat

Prstýnky si koupíte kdyžtak jiné. Jsou to jen viditelné věci, které viditelně symbolizují vaše spojení, viditelný znak vašeho manželství. Prsten nemá kouzelnou moc ho udržet nebo rozbít. To je ve vás. :)
Můžete jejich koupi třeba symbolicky spojit s vaším výročím sňatku a obnovou manželského slibu.

3 danielinama danielinama | Web | 7. září 2012 v 8:24 | Reagovat

Asi není potřeba v tom vidět nějakou symboliku, víš jak je ztratilas a bylo to asi běžné, přesně tohle s kapsou dělá i dcera....

4 Jarka Jarka | Web | 7. září 2012 v 9:20 | Reagovat

Tak mobil, jsem ještě neztratila, ale peněženku, řetízky, hodinky, těch jsem ztratila hned několik.
Starší syn, ztratil hned první týden po svatbě snubní prstýnek při koupání v Jordáně a i když se hned potápěl a snažil se ho najít, už ho nenašel. Je šťastně ženatý dodnes, takže bych té tvé ztátě žádnou symboliku nepřisuzovala. A že ti to nechal manžel "sežrat" bych řekla skoro s jitotou.

5 VendyW VendyW | E-mail | Web | 7. září 2012 v 9:58 | Reagovat

Nechci se rouhat,ale zatím musím říct, že si nějak nevzpomínám kdy jsem něco cenného ztratila. Ale co není může být....snubák jsem jeden taky vrátila po rozvodu a druhý nenosím leta letoucí, překážel mi v práci. Mám ho navléknutý na lampičce u postele. Spíš se bojím jiné ztráty. Osob milovaných. Protože to je ztráta nenahradielná....

6 Miloš Miloš | Web | 7. září 2012 v 12:57 | Reagovat

Já jsem jeden mobil ztratil na letišti, vypadl mně z mělké kapsy při sezení a o druhý přišel nedávno tím, že jsem ho měl v tašce a v průtrži mračen mně taška navlhla a mobil, který v ní byl, se vodou zničil. Velká škoda to nebyla, protože vždy šlo o výběhové typy, nejvíce mně vadí to, že jsem přišel o všechny kontakty, protože nebyly uloženy na SIM kartu, ale do paměti mobilu v samostatných kategoriích.

Myslím, že manžel to komentoval tak, že teď je volný jako pták. :)

7 Ježurka Ježurka | Web | 7. září 2012 v 16:40 | Reagovat

No, já bych v tom jinou symboliku nehledala, než třeba blížící se sklerózu. A manželovo komentář si zítra ráda přečtu, určitě byl vtipný, něco jako že jsi dvakrát zase svobodná či co.

8 Zuzina Zuzina | 7. září 2012 v 17:57 | Reagovat

Jsou i horší věci než ztratit movitou věc....hlavně, že ty a tvoje rodina jste v pořádku....Ztráta prstýnků by mne asi také mrzela. Ten mobil, to je horší, kdyby byl nálezce poctivý, odevzdal by ho třeba na pokladně....to mi připadá horší. Synovi jednou mobil ukradli naši snědší spoluobčané - aby byli přesvědčivější, tak si vzali na pomoc i sekeru.... tenkrát ho to hodně mrzelo, ale naštěstí se mu nic nestalo. a myslím si, že manžela znáš a určitě tě jeho komentář nepřekvapil - hlavní je, že s tebou jel hledat - a to zaslouží ocenění. Symbolika v tom žádná není - jen byl den "blbec". Tak ať ty další jsou lepší a lepší. Hezký víkend všem. P.S. telefonní čísla z mobilu mám pro strýčka příhodu opsaná v notýsku

9 Katka Katka | 7. září 2012 v 20:35 | Reagovat

Hezké názory, každý pravdivý - jsou to jenom věci...
CO na to manžel? Ani mi to nenechal sežrat, ani se necítí volný jako pták...
Už když jsme tam jelí, pravil, že ví , že mi dluží dárek k té perlové svatbě, ale ještě nepřisel na to, jaký....já, že nic neočekávám a on, že si ho ale za tu "oběť" zasloužím. A já si myslím, že jsem ho dostala už tou větou :)

10 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. září 2012 v 22:29 | Reagovat

Zrovna včera jsem ztratila, vzpomněla si a našla - brýle. Položila jsem je na zadní kapotu Thálie, šla bouchat na Mařenku a když nebyla doma ani u syna, vrátila jsem se předem auta. Až doma jsem zjistila, že je nemám. Pepíno okamžitě otočil, protože nic za námi nejelo (asi kilometr), a hledali jsme. Tam nic, až asi v polovině cesty zpět je uviděl. Nic se jim nestalo. Jsou kultovní, mám je hodně ráda. Náhoda, ale taky se mnou hledal. Vtip byl ještě v tom, že je viděl už cestou tam, ale nebyl si jistý. Jinak věci neztrácím. Hodinky jsem našla druhý rok pod dýní; všechny naušnice jsem našla - jsem dítě štěstěny, takže vím, jak potěší je nalézt. A nebo líp - dostat nový prstýnek za lásku i po letech manželství - jako Ty :))

11 Katka Katka | 8. září 2012 v 7:01 | Reagovat

[10]: Věci odložené na kapotě -taky moc dobře znám. I na čelním skle je přehlědnu:)
Ty tedy nejsi ani tak ztrácečka jako spíš nalézačka.
Hezký víkend.

12 Sarielem Sarielem | Web | 9. září 2012 v 9:15 | Reagovat

Kamarádka ztratila prstýnek po tátovi, se kterým se nestačila před smrtí usmířit. Prsten byl zlatý, ve tvaru lví hlavy a s maličkým, skoro neviditelným diamantem. Ztratila ho na práci při zahradě a dost to obrečela. Za rok šla rýt a prsten našla. Ale u cesty asi takové štěstí mít nebudeš =o(.

13 Hanka Hanka | Web | 9. září 2012 v 20:23 | Reagovat

To byl tedy pěkně smolný den, Katko, ale symboliku bych v tom určitě nehledala. Mně se podaří ztratit nebo spíš založit každou chvíli něco. Někdy odložím peněženku do ledničky, pětistovka se ocitla v koši na papír a dvoutisícovku, kterou jsem dostala pod stromeček jsem po dvou dnech hledání našla ve sklepě v pytli na papír. Mobil hledám věčně, vždycky musím prozvánět z pevné linky.
Ztráta prstýnků by mě dost mrzela, ale nejde o život, no ne?!
Přeji pohodový nedělní večer. :-) Hanka

14 Katka Katka | 9. září 2012 v 22:15 | Reagovat

[12]:No, já jsem chtěla na stezku pověsit prosbu....ale nedošlo k tomu.

[13]: Tak to jsi můj člověk. Někdy jsem ze sebe dost zoufalá. Ani ne pro ty věci, ale pro to, jak blbnu. A stupňuje se to.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama