Bračem severním

14. října 2012 v 19:56 | Katka |  Cestování
Naše cyklo+plavba se chýlí ke konci. Dnešní trasa po severní straně Brače je poslední oficiální a bude to opravdu klidná cesta podle vody. Což ovšem neznamená, že tam nebudou kopce.
Hned z Milny zpět do včera navštíveného Ložišče přes vyhlídku u Sv. Martina, ale je to jen něco kolem kilometru a my už jsme tak naučené, že to vyfrknem, ani nemrknem.
Prvním městečkem, kde se zastavujeme, jak jinak než na kávu a pivo, je Sutivan. Zpod markýzy pozorujeme pohyb na moři. Málokdy je vidět jachtu opravdu pod plachtami a tato se nám opravdu líbí.


To maličké za červenou svítilnou je náš Tvrdi. Stává se, že cestou můžeme sledovat jeho přeplavbu do koncového přístavu dne.


Kousek za Sutivanem pozorujeme spolu s racky práci rybářů.


Supetar je přístav, přes který probíhají plavby ze Splitu na ostatní ostrovy. Zastávku zde má i naše loď, aby mohli vystoupit ti, kteří si chtěli dnešní trasu zkrátit. My zde po loňské dobré zkušenosti obědváme.


Klidná cesta podle vody pokračuje přes Splitskou do Postiry. Této netradiční kostelní pokladničky si všimla dcera.


Oproti loňsku zdobí Postirské nábřeží socha vyhlížejícího (nebo zdravícího?) muže (nejspíš námořníka). Přímo vybízí k focení. Dcera pózuje po svém a je kritizována, že stojí a hlavně dívá se špatným směrem. Takhle...prý to mělo být.


Čekají nás asi ještě 3 km po pobřeží, než budeme muset zase stoupat. Chceme se ještě vykoupat a při hledání toho nej- místa potkáváme oslíka. Oslík je navolno, ale evidentně se nechce fotit. Později jsme zjistily, že k tomu měl pádný důvod. Mnoho cyklistů-fotografů už si ho ten den zvěčnilo. Byl normálně otrávený a proto se otočil zadkem a odkráčel.


V závěru poslední etapy se mi potvrdila zkušenost, že to, jak se mi do kopce pojede, není až tak zcela závislé na tom kopci. Poslední asi sedmikilometrové stoupavé serpentiny jsou takové normální, ale protože můj zadek už není vůbec normální, je to pro mě dost utrpení. Přesedávám, nadlehčuji se, prostě už nevím, co bych a jak bych, a tak si následující sjezd do Pučišče ráda absolvuji ve stoje...a svému zadku slibuji, že zítra už na kolo nesednu :)

Pučišče - to je centrum Bračské zvláštnosti, kterou stojí zato si vychutnat a proto ho odkládám na zítra.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 helena-b helena-b | Web | 14. října 2012 v 20:14 | Reagovat

Katko nějak jsem nestačila přečíst tvoje zážitky z cest. Určitě to ale doženu. Na ostrově Brač, v městečku Supetar, jsem byla, je to moc krásné místo. Vyjížděli jsme tam z Omiše, kde jsme trávili dovolenou. Už je to pár let.

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. října 2012 v 20:24 | Reagovat

To se ani nedivím, že máš otlačenou prdelku, tolik šlapání, sezení na sedle. Odpočiň si . Obrázky jsou odtud hezké. Jsi dobrá.

3 pavel pavel | Web | 14. října 2012 v 22:48 | Reagovat

Takhle otráveně mi v pátek ukazovala zadek Bohunka když jsem ji chtěl fotit. :D
A zadek je opravdu při cyklistice nejvíc postiženej.

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 14. října 2012 v 23:29 | Reagovat

Sleduju a slibuju, že se vrátím k těm dřívějším částem. První jsem stihla a tuto zase až dnes.
Můj brácha cyklista (v mládí výkonnostní) říkával: Prdel - to není žádná sranda, to je vážná věc. Vidíš sama, že měl pravdu...

5 Katka Katka | 15. října 2012 v 7:05 | Reagovat

[3]: Uf! Trochu jsem se lekla, cos chtěl Bohunce fotit.

[4]: Přesně vyjádřeno od toho, kterej VÍ, o čem to je:)

[2]: Týden doma, na kolo ještě chuť nemám :)

[1]: Já jsem na to přišla až letos, jak moc je krásnej. Před tím mi tím, že je nejblíž, připadal "obyčejnej". To je výhoda opakovanejch návštěv. Pořád ještě mi nezevšedněl. Naopak. Je tam spousta míst, o kterých jsem před tím nevěděla, teď o nich vím, ale neviděla jsem je.

6 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 15. října 2012 v 8:17 | Reagovat

Já bych každý den v horku na kole jezdit nemohla, mám problémy kožního rázu, zadek někdy až dokrvava. Vyzkoušela jsem všechno možné, konzultovala s doktory, nepomáhá nic, takže v horku delší trasy musím mít jezdit jen obden.
Oslíkovi se vůbec nedivím, ještě že vám nezahýkal, co si myslí o otravných turistech.:)))

7 VendyW VendyW | E-mail | Web | 15. října 2012 v 8:29 | Reagovat

Oslí! A co tygr nebo medvídek Pú, ti tam nebyli?:)

8 VendyW VendyW | E-mail | Web | 15. října 2012 v 8:30 | Reagovat

Oslík....sorry nedoklapávám písmenka...

9 Ježurka Ježurka | Web | 15. října 2012 v 12:59 | Reagovat

No, vidím, že jsi otrávená jako ten oslík, ale u tebe to jsou jiné důvody, já vím. A proto máš můj ještě větší obdiv. Já bych to tedy nedokázala, já ne!

10 Katka Katka | 15. října 2012 v 14:03 | Reagovat

[6]:Bohužel jsem tentokrát dopadla podobně.

[9]: Člověk ani neví, co dokáže, když ho to baví :) Nefňukat jsem se naučila od kamarádky a jsem za to moc ráda. Ono totiž když na to dojde, nikdo člověku nepomůže (ani nemůže). Každý se pereme sám a každý s něčím jiným.

11 Hanka Hanka | E-mail | Web | 15. října 2012 v 21:36 | Reagovat

Máš můj obdiv, Katko, něco takového si nedovedu představit. Já a kolo, to nejde vůbec dohromady, ještě tak zamlada. ;-)
Tvoje reportáž byla ovšem skvělá! :-)

12 danielinama danielinama | Web | 16. října 2012 v 8:26 | Reagovat

Tak poslední výlet opět nádherný. Oslíkovi se ani nedivím, to musí být otrava ti turisti :-))Tebe obdivuji, ono každý den ujet tolik km není legrace a to otlačené místo se bohužel asi už musí projevovat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama