Sv. Martin

11. listopadu 2012 v 8:29 | Katka |  Dobrou chuť!
Martina je dnes, po sněhu ani památky a ze svatomartinských hus v naší domácnosti už je jen hromádka kostí.

Učitelka se ptá dětí, co nám dává husa.
Moric se přihlásí a povídá:
"Škvarky!"
"No dobře, ale co ještě?"
"Škvarky!"
"Já ti teda napovím. Co má tvůj táta pod hlavou, když spí?"
"Noviny."
"A co má tvoje máma pod hlavou, když spí?"
"Ruku."
"A co máš pod hlavou ty?"
"Polštář."
"A co je v polštáři?"
"Peří."
"No a co nám dává husa?"
"Škvarky."

Nám dává husa (svatomartinská) hezký dlouhý večer ve společnosti přátel, trému, abych to nepokazila, ochutnávku svatomartinského vína, plná břicha, spoustu řečí, někomu i těžkou noc...

Před čtyřmi lety jsme se nechali poprvé zlákat nabídkou jedné restaurace a spořádali u nich svoji první svatomartinskou husu. Bylo to působivé, jak napochodovali tři číšníci, to aby unesli všechno, co k huse patří knedlíky i zelí dvou druhů, nádivku, špenát i omastek na polití....byli jsme nadšeni a příští rok jsme pozvali jedny kamarády...husy padly dvě. Všechno to mělo přece jen tři nedostatky - cena, to, že než jsme všechno spořádali, bylo to chladné a to, že po jídle už se nedalo sedět a povídat....

A tak jsme svatomartinskou tradici začali pořádat sami u nás doma. Letos už potřetí a počet hostů přibývá...

Žádných receptů se nedočkáte, protože by to bylo nošení dříví do lesa. Každý ví, jak se husa připravuje. Jen já jsem donedávna nevěděla....a tak jsem ji letos poprvé pekla při 110 stupních 6 hodin. Žádnou další péči husa nevyžaduje, ani polévání, ani podlévání - chce to "pomaly...len pomaly."

Já vařím, dcera pečlivě chystá stůl. Na to já už nemívám ani dech ani inspiraci. Ona nelenila, vyrazila se psy na procházku a sběr dekoračního materiálu. Letos to pojala praktiky. Loni naaranžovala podzimní košíky a první natěšený host je smetl ze stolu, že se tam nevejdou mísy s jídlem Smějící se. Letos proto každý dostal svou malou "placatou" ozdobu, Vypadalo to moc hezky.


Vařili jsme ve dvou kuchyních. Když jsme vše shromáždili k servírování, bylo toho....prostě moc. Každý jsme si od rána "šetřil místo, dělal zdravý hlad." Při jídle se ozývalo jen pochvalné mručení. Opravdu jsme letos nepokazili nic.

Plný stůl


Následovaly podpůrné trávicí prostředky (pálenky), víno a sladká tečka (piškot s lehkým krémem, ovocem "pod sklem" a tiramisu).

P.S.: Opravdu jsme nevěřili, že ananas na piškotu zlikviduje přijaté kalorie, jak nám "odborníci" radívají.
P.P.S.: Pokud se vegetariánům zvedá žaludek, nechť prominou Mrkající
P.P.P.S.: Přece jen jsem na něco zapomněla. Na martinské plněné rohlíky, které jsem vidělu u kohosi na blogu Nerozhodný
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 11. listopadu 2012 v 9:00 | Reagovat

Jak ráda bych taky pro přátele tohle dělala, jenže nejsou....děti mjí svůj program a navíc husu nejedí a pro da to nemá cenu dělat.A že by jsme si šli někam sednout, či dokonce zajeli třeba do Hradce za známou co má restauraci tak to je něco co je v říši bájí. Muž se výborně postaral o tak skvělou izolaci v týhle díře.....:-(

2 Vendy Vendy | Web | 11. listopadu 2012 v 9:13 | Reagovat

Ty mi ale děláš chutě! Máte parádní posezení, ale zdá se, že je vás opravdu hodně - to máš speciální stůl? Nebo nějaký rozkládací? Nebo jste srazili dva stoly dohromady?
Líbí se mi ta vaše tradice. Posedět, nabaštit se, popovídat si. Martinské husí hodování je dobrý nápad.
Taky bych něco takového ráda udělala, ale nemám tolik přátel. A rodina je poněkud nesourodá, většinou nemají čas...
Překvapilo mě, že husa se peče tak dlouho. Husu pekla mamka, když jsem byla malá, takže si to už nepamatuji...
A nebyla by lepší k huse sklenice piva? Myslím, na trávení....

3 Katka Katka | 11. listopadu 2012 v 10:09 | Reagovat

[1]: My jsme taky přistěhovalci, ale přece jenom za těch 30 let něco vzniklo. Hodně maličko, zato intenzivněji a o víc neusilujeme... Poslední tvoje věta - proč tam jste? Ne teď, ale proč jste tam šli?

[2]: Stůl je rozkládací + stůl z terasy. Takovéhle žrací tradice máme (několikrát do roka)a je to moc příjemný. Důležitý je složení jedlíků. Aby rádi jedli a když ještě dokážou ocenit, protože sami jsou dobří kuchaři - úspěch zaručen.
Poprvé jsem pekla husu jako kuře, byla na povrchu zlatá, uvnitř jako houžev. Peču ji čím dál delší dobu, nejlepší prý to je na 90 st 13 hodin. No, nic se nemusí přehánět. Fakt je, že tímto způsobem se z ní krásně vypeče sádlo, maso není mastné a vůbec si jí člověk nemusí všímat, jen na závěr odkrýt, aby zezlátla.
Jasně, pivo bylo taky a ještě i čerstvý jablečný mošt (i mátou a citrusy ovnoněná voda i cola), což vypadá jako třaskavá kombinace, ale chutě jsou různé :)

4 Jarmila Jarmila | Web | 11. listopadu 2012 v 11:37 | Reagovat

Teda ty mi děláš chutě. O husy by nebyla nouze, ale o jedlíky ano. Vnoučata husu nejedí a pak nemáme tolik místa pro tolik lidí.
Tak si to hodování pěkně užijte! :-)

5 VendyW VendyW | E-mail | Web | 11. listopadu 2012 v 11:40 | Reagovat

Protože jsme to nejdřív koupili jako chalupu těsně před koncem 89 roku a pak jak začal Klaus s utahováním opasků tak už se to nedalo zvládat, byt na sídlišti a tohle. Takže jsme se sem stěhovali dřív než bylo vůbec v plánu....prodat to nějak nepřicházelo v úvahu, nebo spíš manžel nechtěl a tak jsme holt museli poslechnout a ostěhovat se. Vidíš teď zpětně vlastně vidím že řešení bylo úplně někde jinde....

6 andorea andorea | Web | 11. listopadu 2012 v 12:34 | Reagovat

Z těch fotek pohoda jen sálá. =o) Na pomalé pečení nedám dopustit již pár let. Husu jsem tedy ještě nedělala, ale dělávám tak kachnu. Moc se mi líbí, že nemusím hlídat, podlévat a ve výsledku se kachna jen rozpadá. =o)

7 děda tik tak děda tik tak | Web | 11. listopadu 2012 v 14:27 | Reagovat

Dobrá tradice,která dokáže dá přátelé a rodinu dohromady.Ať se vede i při dalších posezení.

8 Alis Alis | Web | 11. listopadu 2012 v 14:33 | Reagovat

Ahoj Katy, husičku bych si hned dala. Husu už jsem hodně let nejedla. Vždycky dělávám kačenu. A peču ji skoro 4 hodiny, pěkně pomalu.

9 Intuice Intuice | E-mail | Web | 11. listopadu 2012 v 16:20 | Reagovat

To je hostina! To je lidí! tolik lidí by se ke mně do paneláčku nevešlo! A husu jsem taky zatím nikdy nejedla! :-)

10 Ježurka Ježurka | Web | 11. listopadu 2012 v 18:26 | Reagovat

Tak, teď jsem polkla a je po huse. Já miluji husu i kachnu, je mi to fuk, ale jednak už to mám od dr. zakázané a pak manžel tyto dobroty nejí! Neví, o co přišel, tak tím pádem ani nemohu hřešit.
[4]: A tady by se rád přihlásil jeden gurmánský jedlík, ale zase nemá co. :-(

11 Katka Katka | Web | 11. listopadu 2012 v 18:53 | Reagovat

[5]: Tak jsi "vytržena z kořenů" a je ti smutno. To je velká škoda. Tak se ti všechno blbě zamotalo :(

[9]: To je právě to, co na bydlení v domku miluju - prostor a absence sousedů..

[10]: Jak jsem ráda, že nemám (zatím) zakázané nic. Nemusím mít stresy z toho, že jsem snědla, co bych neměla...Ale netřeba to přehánět.
Mně se zdá, že lidi si často oškliví něco, co nikdy neochutnali, protože si myslím, že to je mastné, nedobré, divné...
Až jsem se divila, že moje holky už dospěly do stadia, že i husu mají rády.
Dnes jsme mohli dojídat zbytky, já přesto uvařila, aby nebylo to samé co včera a ono mi to zbylo na zítra, protože se dojídaly zbytky :)

12 Zuzina Zuzina | 11. listopadu 2012 v 19:28 | Reagovat

Skvělý nápad se společným setkáním:-). Vidím dobře na talíři s knedlíky i bramborové placky? Husu ani kachnu nemusím, ale klidně ji těm mým chlapům upeču:-) Jeden čas jsem vařila pro 9 osob a když přijela návštěva, tak i pro víc. Dnes už by byl problém, kam bychom se všichni vešli, spodní byt je v přestavbě a nahoře je málo místa - asi by to jistila garáž - pro dobrou partu by se to dalo zvládnout (a nebylo by to poprvé).

13 Daniela Daniela | Web | 11. listopadu 2012 v 19:34 | Reagovat

O žiadnych martinských husích hodoch som doteraz nepočula. Na tie posledné fotky sa mi nepozeralo dobre, ale nie preto, že by som bola vegetarián. Hoci som momentálne sýta, tak si mi veru narobila veľké chute. Ja som túto jeseň nepiekla ešte ani kačicu, nieto hus. Tú sme nemali už roky. Koľko si ich musela upiecť pre toľkých hostí? U vás sa k husacine nepodávajú lokše? Ani v mojom rodičovskom dome sme ich nikdy k husiam a kačiciam nejedli, ale tu v Bratislave a jej okolí je taký zvyk, že sa podávajú hlavne lokše. Vôbec tušíš, čo sú to lokše? :-o

14 Daniela Daniela | E-mail | 11. listopadu 2012 v 19:37 | Reagovat

Zase som si zabudla odfajknúť, že chcem dostávať reakcie na email. Tak tento príspevok je iba kvôli tomu :-)

15 Katka Katka | Web | 11. listopadu 2012 v 19:43 | Reagovat

[12]: Místa mohou být různá, přesto oslavy hodně vydařené. Padesátiny manželovy a potom i moje jsme slavili ve velmi nedůstojném prostředí naší firemní dílny. Proto, aby tam mohli být zaměstnanci i kamarádi i rodina. Přišlo mi to dost riskantní je pozvat všechny najednou a ještě TAM a bylo to úplně super. Hlavně lidem zvyklým na městské kanceláře se to líbilo. Takže proč ne garáž?

[13]: Jak to, že nepočula? Já jsem zase slyšela už několikrát, že v nějaké slovenské vsi, asi u maďarských hranic, je to tradice jako hrom, husy se tam pro tyto účely nejen připravují, ale i chovají a jsou jich stovky. Jezdí se tam právě kvůli tomu...
CO jsou lokše, myslím vím a měli jsme je (kromě jiného), ale typické to u nás není.

[14]: Tomu nerozumím..Každopádně jsme ráda, že tu tvůj příspěvek je :)

16 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 11. listopadu 2012 v 19:44 | Reagovat

Zrovna jak jsem dávala naše porce na talíř, tak jsem si říkala vyfoť to. Ne vůně a vyhladovění bylo silnější. My měli kachny, kterou jsme si pojmenovali s mužem na "HUSU MARTINSKOU". Kachna nám chutná více,držíme se zásady, že 1kg masa v celku se peče 1h a tak jsem pekla a dělala zelí červené i bílé. Knedlík bramborový i kynutý houskový.
Přípitek jsme si dali vínečko červené a při a pó pivečko ať slehne.
Nikdo z nás nedoběhl pro Svatomartinské víno, začalo se prodávat až dnes. Muž čistil koberec a já vařila, tak víno bude zítra po procházce před obědem a po obědě.
Bramborové placky mám moc ráda.

17 Katka Katka | Web | 11. listopadu 2012 v 19:44 | Reagovat

[13]: Husy jsem pekla dvě, druhá kuchařka ještě kachnu a 1/2 husokachny.

18 pavel pavel | Web | 11. listopadu 2012 v 19:52 | Reagovat

Hostů jste tam měli snad celou vesnici... vždyť jsi mi řekla že vaše vesnička je malá.
Bylo to zadarmo, že vidím tolik lidí a talířů?
Já měl červené zelí, které mám rád, jen s knedlíky a taky mi to chutná. Fakt! :)

19 alena alena | E-mail | 11. listopadu 2012 v 19:54 | Reagovat

Vypadá to vsechno náramne dobre,s husou mám zatím malé zkusenosti,delávala jsem vetsinou kacenu a z husy jenom nohy,ale mládez uz to nechce,tak nevím co budu vlastne pri pristích oslavách péct???

20 Katka Katka | Web | 11. listopadu 2012 v 20:16 | Reagovat

[18]: Tak malá ale přece jen není. Navíc domácí jsme byli jen my, pak jedni měšťáci a jedni odjinud. Zadarmo? Jak se to vezme každý dodal něco, takže zadarmo byla jen zábava :)
Že ti chutná i bez masa, to ti věřím. Jen omastit by to chtělo :)

[16]: Vidím, že taky patříte k těm, kdo není líný se dobře najíst :) To je dobře. Pro mě je jídlo jednou z mnoha životních radostí, o kterou je škoda se připravit.

21 pavel pavel | Web | 11. listopadu 2012 v 21:13 | Reagovat

[20]: Na to stačí cibulka na oleji a vmíchat do toho zelí. :D

22 Janka Janka | Web | 11. listopadu 2012 v 23:00 | Reagovat

Pěkné posezení a s jídlem /výtečným/ a pitíčkem zvlášť !!!
Také bych se nechala pozvat. Tak snad příští rok....

23 Amelie Amelie | Web | 11. listopadu 2012 v 23:33 | Reagovat

Husu bych si dala. Podobnou akci bych ocenila, ale s Jendou to nehrozí...

24 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 12. listopadu 2012 v 8:06 | Reagovat

Jediné, co mám spojeno s Martinem, je ten příjezd na bílém koni.
Někteří lidé jezdili minulý týden na Svatomartinské víno, asi na Moravu.
Taková svatomartinská husa je určitě hezká tradice, ale já ta to nejsem.

25 Daniela Daniela | 12. listopadu 2012 v 21:09 | Reagovat

[15]:Odosielanie reakcie na email aj tak u teba nefunguje, takže zbytočný bol môj dodatok :-(
Tá tradícia pečených husí v Slovenskom a v Chorvátskom Grobe ale nie je spojená s Martinom. Je to proste jesenná záležitosť. Čo sa týka Martina, tak poznám s jeho menom iba jednu pranostiku - Martin na bielom koni - ale nič viac. Žiadne husi, ani vína.  Ani tú husokačicu som ešte nikdy nepiekla, ani nejedla. Kde to predávajú? Musím sa po takom zvierati poobzerať v obchodoch.

26 Hanka Hanka | E-mail | Web | 13. listopadu 2012 v 14:51 | Reagovat

V neděli jsme byli u rodičů mého přítele na svatomartinské pouti, ale u nás se moc nedrží, nejsou lidi.
Je to pěkná tradice, jenže naše rodina na takové sešlosti není zrovna stavěná, většinou to začíná nebo končí nějakou ostudou.

27 Katka Katka | 13. listopadu 2012 v 17:58 | Reagovat

[25]: Husokačeny jsou, myslím, jen od chovatele. Já o zdroji nevím, to bylo od kamarádky. Ale chuťově bych houbelec poznala, co je husa, co kachna a co husokachna :)

[26]: Naše společnost taky není široké příbuzenstvo, jen my s dcerami a kamarádi...s tetičkami, sestřenicemi...by to taky nešlo.

28 Jitka Jitka | E-mail | Web | 13. listopadu 2012 v 18:24 | Reagovat

Od té doby, co chováme husokachny, jsme husu nekoupili.Na chov hus jsem si ještě netroufla.Posezení s přáteli nad dobrým jídlem je to nejlepší, co může být.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama