Díky VendyW

29. prosince 2012 v 11:52 | Katka |  Řeči se vedou...
VendyW není ráda, když je nemocná, že je ještě stále nemocná, nemá ráda nemocnice.... Ještě horší by to měla v Rusku, protože tam by "zabalela" a možná by musela do "balnice" a tam to, jak slyšíme už v těch cizích slovech, bolí.
Asi neznám člověka, který by to měl jinak.

VendyW mi tím přihrála téma do mé (chudičké) rubriky, kde se zabývám takovými "objevy" jako jsou vtipné slovní hříčky, původ slov a slovních spojení tak, jak mě občas něco trkne nebo mi přispějete ať vědomě nebo mimovolně vy. Přiznám se, že jsem byla trochu napnutá, jak bude autorka pokračovat, jak téma nemoc(-nice) uchopí, jak ho bude rozvádět. Protože se vydala jiným směrem, mohu se já pustit do "bádání" o významu a původu slova nemoc a o tom, proč mi nemoc vadí.

Stihne-li nás nějaká nemoc, znamená to ne-moci, být ne-mocný.


Být ne-mocná znamená nebýt mocná, což mě netrápí. Z jiného pohledu být ne-mocná rovná se ne-schopná, ne-aktivní, čili ne-moci dělat to, co obvykle dělám, co chci dělat, co bych ráda dělala. A takový stav nemám ráda.
Nemám ho ráda v době, kdy jsem nemocná. Tehdy nemůžu běžné věci, nejčastěji ty, které vyžadují větší výdej fyzických sil. Každý asi zná, že zatímco šetří síly, aby tělo mělo dostatek energie pro boj s běžnými neduhy, jako jsou virózy, bakteriózy....se po pár dnech cítí čím dál hůř, protože ho začne bolet to, co dosud nebolelo. Třeba klouby, kterými je potřeba pořád hýbat a kroutit, aby nezatuhly....

Pak jsou ale záležitosti, kde bychom něco rádi, něco nás láká, moc po tom toužíme a přesto ne-můžeme. A to nejsme ne-mocní. Leda tak bez-mocní proti nereálným a nerealizovatelným představám a lákadlům.
To mě taky občas potkává. Na něco se těším, jsem do něčeho celá divá a ono to NE a NE a nejde. Zprvu to zkouším z jedné strany, z další a další, vztekám se..., což vypadá někdy jako trapné pokusy rozmazleného svéhlavého děcka.


Pak konečně pochopím, že nebude po mém, byť bych stokrát chtěla a upadnu do smutku a rezignace....no a pak se to nějak ustálí, protože nejsem vše-mocná.

Výjimečně se stane i to, že se se situací smířím a dokonce si jí užívám tak, jak to je a jsem za to vděčná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 29. prosince 2012 v 12:13 | Reagovat

Ještě jsem se na 365ce potkala s názorem o nemoci jako "ne - moci" z hlediska mužského. To když jsem na koment že všechny problémy vyřeší láska(jak zpívá Marta Kubišová) opáčila že láska je též nemocná takže léčba živočišným teplem nepřichází v úvahu, ale že je nemocná opravdu. Ne - mocná jaksi není nikdy :-)

2 pavel pavel | Web | 29. prosince 2012 v 12:34 | Reagovat

Máš pravdu, nemoc je bezmoc. Pro mne je to navíc přímo holé neštěstí, protože se cítím tuplem sám. Nikdo o mne nepečuje a abych nikoho nenakazil ani nic nepodnikám a s nikým se nestýkám.
Ostatně ta "balnice" není spíše od slova bolest... baljestka?

3 Katka Katka | 29. prosince 2012 v 12:38 | Reagovat

[1]: To je zase jiný pohled :D Ten mě nenapadl.

[2]: To je mi líto. Ale infekční po takové době určitě už nejsi (nevadí, že jsi zahleněnej- nejvíc infekční jsi těsně před), tak směle do kontaktů.

4 Vendy Vendy | Web | 29. prosince 2012 v 12:54 | Reagovat

Dobré pojednání o nemoci,a ne-moci, tedy vlastně bezmoci.
Nejhorší je, ať se to nazve jak chce, znamená to, že se člověk cítí prostě mizerně...

5 Intuice Intuice | E-mail | Web | 29. prosince 2012 v 14:41 | Reagovat

Souhlasím, že nemoc je ne-moc. Psala jsem už v komentáři u VendyW. Tělo nám říká, že něco je špatně, že nemocí bychom se měli pozastavit a zamyslet se.

6 Jarka Jarka | Web | 29. prosince 2012 v 18:17 | Reagovat

Pamatuji se, že když byl můj bráška malý, nerad chodil do školky a zkoušel mamku přesvědčit, že je "mocný". Pochopil to slovo tak, že když je tam "ne", značí to zápor a on když chce stonat a zůstat doma, musí tedy být "mocný". :-)

7 Natty Natty | Web | 30. prosince 2012 v 6:20 | Reagovat

Zajímavé rozjímání na konci roku - moci, nemoci, nemoc, nemocný, MOC - to je správný základ slova, který budeme často v následujícím roce slýchat a dost často NE - MOC :-):-) A tak si hrajme, protože kdo si hraje, nezlobí. Pěknou neděli.

8 Katka Katka | 30. prosince 2012 v 7:10 | Reagovat

[6]: To jsou ty dětské spontánní vtípky :)

[7]: NE-MOC je často dobré, protože všeho moc škodí. MOC MÁLO stejně jako MOC MOC ;)

9 danielinama danielinama | Web | 30. prosince 2012 v 8:17 | Reagovat

Tak to mě nikdy nenapadlo rozebítat slovo nemoc :-)

10 Radka Radka | E-mail | Web | 30. prosince 2012 v 12:14 | Reagovat

Hezky rozebráno. Kdyby to ovšem slyšela má tchýně, obrátlila by oči v sloup. U nich doma se nikdy o nemocech nemluvilo, jednalo se o naprosto nevhodné téma i mezi "domácími". Škoda, že jejich metoda ignorace neodradila samotné nemoci, které k nim postupně přišly :-(

11 Katka Katka | Web | 30. prosince 2012 v 15:05 | Reagovat

[10]: A to proč?
Já mívám při nemoci takovej pocit vlastního selhání, kterej tlumí fňukání.

12 Radka Radka | E-mail | Web | 30. prosince 2012 v 16:49 | Reagovat

[11]: U nich se obecně o problémech nemluvilo, podle nich to bylo neslušné. Ano, pokud jde o cizí lidi, to může být považováno za obtěžování, ale u vlastních? Moc rádi hráli dokonalou rodinku, která je nadmíru spokojená, ale když jejich syn (můj ex) měl nějaký problém řešit, utíkal před ním.
Jinak já v okamžiku prvních příznaků nemoci zahájím hru "dokonalý hypochondr", zalehnu, odmítám dělat více než je potřebné a mám to štěstí, že nemoc nepropukne (pokud už nástup není šílený) a za dva dny mám pokoj. Štěstí, že si to můžu dovolit, mít velkou rodinu, nešlo by to :-)

13 Katka Katka | 30. prosince 2012 v 17:09 | Reagovat

[12]: To děláš přesně tak, jak se to má. Já to neumím. Moje chyba :)

14 Pižlík Pižlík | E-mail | Web | 2. ledna 2013 v 15:53 | Reagovat

Nenám ráda slova začínající na ne. Působí strašně negativně. Např., když se říká místo malý - nevelký. Nebo hezký - nehezký. To už působí, aspoň na mě, líp - ošklivý.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama