17/52

28. dubna 2013 v 20:05 | Katka |  (ne)malé radosti
22. 4.- už i u nás nastal čas setí a sázení. Tomu předchází zpracování půdy. To dělá manžel a kdo zkusil, ví, jaká je to dřina jen motykou a hráběmi. Když u nás byl o víkendu kamarád, vynadal nám, proč jsme neřekli, že by býval vzal Terru s rotavátorem. Manžel, který si už delší dobu stýská na různé bolesti, se tvářil, že to by byl věru rád....
On už je takový, že pro sebe skoro nikdy nic nechce a pokud si něco koupí, má výčitky, že byl rozmařilý. I nelenila jsem, zabrousila na Bazoš a už jsme s kamarádem technikem, který měl posoudit stav stroje, ujížděli směr Jičín. A ještě dnes se manžel prokopal málem do Austrálie, protože na svahu není jednoduché rotavátor ukočírovat.
Je spokojen a já tuplem. S tím, že mu něco opravdu udělalo radost a taky proto, že se nebude tak dřít.

23. 4. - s Eliškou na bruslích. Ještě pořád je to příjemná změna po zimě.

24. 4. - sice jsem byla dlouho v práci a řešila nepříjemné finanční záležitosti, ale navečer jsme udělali na zahradě kus práce.

25. 5. - den plný radostí. Odpoledne jsem doprovázela manžela do Trutnova. Zatímco on jednal na úřadě, já jsem proměnila poslední políčko v permanentce do bazénu. Bylo časné odpoledne a plavalo nás tam celých šest. To je jiné, než když se o jednu dráhu dělíme třeba tři.
Koupila jsem surfinii s opravdu černými květy!!!


V naší koňské stáji se rýsuje překvapení, ale tom až to nastane....
Stejně tak v psí (zatím) jednočlenné smečce...
Po dlouhé době jsme dostali domácí zabijačku. Teď jsem mlsala do křupava vyškvařené škvarky a zanedlouho mi bude těžko S vyplazeným jazykem
Manžel s O dodělali nový záhon, odkud vyklučil prosychající Rosu rugosu a zasázel různé druhy hortenzií. Úplně jiné, než obvykle vídáme (ty s modrými či růžovými kulovitými květenstvími).

(Foto z netu)

27. - 28. 4. - nabitý víkend
- v So jsme nejprve osázeli kdejaký truhlík rostlinani dovezenými v pátek
- po obědě jsme vyjeli do Brna. V plánu byla společná návštěva divadla. Před tím jsme ale neplánovaně vysvobozovali dceřino auto, které bylo odtaženo za nesprávné parkování. Draze zaplacená životní zkušenost.
- po divadle ještě příjemné posezení u vína
- v Ne nás od 14 hod čekal bowlingový turnaj v Náchodě, a tak jsme se loudali zpět tak, abychom se bez zastávky doma dopravili právě včas.
První zastávka byla na zámku v Rájci na Svitavou. Dlouhá léta vím, že tam ten zámek je a domnívala jsem se, že je velmi krásný. Takže jsem si přivodila zklamání. Zámek i kdysi nádherný park jsou dosti zchátralé a návštěvník si může leda tak představovat, jaké to bylo, když na nádvoří osázeném ve francouzském stylu přijížděly kočáry, z holubníku povrkávali holoubci, parkem se procházely nastrojené dámy,


Tipla bych, že socha představuje Josefa II. (?), krásná lampa pamatuje nejspíš lepší doby a ta podivná stavba navazující na konírnu mi nejprve připomínala domeček pro děti, ale pak jsem usoudila, že to asi býval holubník - krásný holubník.

i letní kino, které je zajisté mnohem mladší Mrkající už je prakticky po smrti.



Včas jsem se podívala prostřednictvím telefonu na komentáře u sebe a tak jsem mohla využít tip od Kitty. Zahradnictví v Doubravici nad Svitavou i s pštrosí farmou opravdu stojí za prohlídku. Měli jsme se co držet....a přivezli jsme si jen dvě fuchsie, tykev Hokaido a naprosto neznámou bohatě kvetoucí letničku, kterou vyfotím, až se trochu rozroste.


To maličké na dolní fotce jsou zase selátka. Bylo jich snad dvacet a pozorovat je, to bylo jako koukat na grotesku. Pořád pobíhala sem tam, dováděla, prala se, prolézala pod plotem sem tam...

- obědvali jsme po ukrajinsku v Litomyšli v restauraci U Kolji. Já holubce a manžel pelmeně. Na jejich vynikající boršč jsem, bohužel, neměla místo Nerozhodný

- turnaj probíhal pro nás jako obvykle. Hráli jsme nahoru dolů, ale tentokrát přece jen víc nahoru, a tak jsme se nejen probojovali do finále, ale dokonce vyhráli

A teď už se můžu konečně přestat přetvařovat a mohu podlehnout na pár hodin marodění. Zase už mě dohnala nějaká hnusná viróza, kašlu jako tuberák, nos mám ucpaný a od kašle mě bolí hlava i břicho....Plačící Tak tyhle dva řádky do rubriky (ne)malé radosti jakoby nepatří....ale jakpak by ne? Vždyť ležet v posteli a nechat se obsluhovat je fakt (ne)malá radost, pokud to tedy netrvá dlouho...


P.S.: Za nekvalitní fotky může kromě mě pošmourný den a telefon :(
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarmila* Jarmila* | Web | 28. dubna 2013 v 20:25 | Reagovat

Katko, brzy se uzdrav. :-)

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 20:42 | Reagovat

Zase nabité dny zážitky i radostmi! černou surfinii jsem ještě neviděla. Nemoc Ti říká, že by ses měla na chvilku pozastavit! :-)

3 Katka Katka | 28. dubna 2013 v 20:56 | Reagovat

[1]: Děkuju :)

[2]: Na tom něco bude. Špatně mi je od úterka a místo aby se to zlepšovalo, zhoršuje se to. Ale neumím nechat propadnout lístek předem zakoupený, nechat parťáka na turnaj ve štychu....asi mě to bude muset trknout víc.

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 21:14 | Reagovat

Protože ses musela pozastavit, můžu přidat 3 poznámky:
1. Pepíno taky orá kopáčem a hráběma pole pro brambory. To už je ale předtím zkultivátorovaný jeho kamarádem. Je to makačka, kterou dovrší utužením vrchů řádků tancem na desce
2. Zámek v Rájci bývá vyzdobený kaméliemi, které pěstuje mistrovsky místní zámecký skleník. Ale teď je asi eště brzo
3. V Doubravici jsem chtěla koupit tmavě červený "babiččiny muškáty", ale jeli jsme jinudy. Vzpomněla jsem si až v Náměšti. V zahradnictví pamatujou na všechny: pro děti mají zvířecí ráj, pro strávníky masiko a jídla ze pštrosů. Pepíno říkal, že je tuhý jako "z krávy",  Se mnou se pštrosička mazlila, Pepína (asi pštros) pořádně štípl :-P

5 Radka Radka | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 21:30 | Reagovat

Surfinie mám ráda, ale černou vidím prvně.
Také jsem si chtěla jen tak sama pro sebe psát o radostech, ale nebylo by moc o čem psát. Je skvělé, že jsi toho sepsala tolik :-)

6 Frypat Frypat | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 21:42 | Reagovat

Pěkně nabitý týden!!!
Socha na nádvoří zámku v Rájci představuje opravdu císaře Josefa II.

7 Katka Katka | Web | 28. dubna 2013 v 22:02 | Reagovat

[4]: Debrecínské cigáro ze pštrosa (prý) bylo výborné!

[5]: To je mi líto. Někdy se mi zdá, že "moc myslíš." Nechat věci plavat je někdy lepší než je pitvat, hledat příčiny a následky...
Vím, že jsi to měla a máš hodně těžké, ale kdyby se ti podařilo míň se jevy zabývat, jen je pozorovat....a nechat odplynout....

8 Daniela Daniela | E-mail | Web | 28. dubna 2013 v 22:53 | Reagovat

Malá otázočka. Ty si robíš denne poznámky, aby si to potom koncom týždňa všetko zhrnula? :-) Či si to tak dobre všetko pamätáš? Veď je toho toľko, že už ani neviem, na čo som chcela reagovať. No aby toho nebolo zbytočne veľa, posielam ti iba link na fotku, s ktorou si toho tvojho Jozefa II. môžeš porovnať.
https://skydrive.live.com/#cid=A6A34096B4A81F3A&id=A6A34096B4A81F3A!11793
Prajem úspešný a hlavne uzdravený začiatok nového týždňa.

9 pavel pavel | Web | 28. dubna 2013 v 23:34 | Reagovat

Ta černá by se mi taky líbila, brzké uzdravení. :)

10 Kitty Kitty | E-mail | Web | 29. dubna 2013 v 7:40 | Reagovat

Jasně, chtěla jsem popřát k uzdravení. Na jaře se viróza přihrne cobydup a těžko se v těch pylech spravuje. Lapší příští drobné radosti Ti přeje Kitty

11 VendyW VendyW | E-mail | Web | 29. dubna 2013 v 9:07 | Reagovat

No vidíš, zase jsi byla od nás přes kopec....U Kolji bývá často s kamarádkou dcera. Ta surfínka je skvělá!!!Sousedka měla vloni tuhle barvu v kombinaci se žlutými pruhy, taky bomba....No já si v Malých radostech zapisuju večer co mi radost udělalo. Buď každý den nebo ob den. A ty?

12 Pižlík Pižlík | Web | 29. dubna 2013 v 9:13 | Reagovat

Černá surfinie, to je bomba! Ještě jsem ji neviděla.
Měla by ses trochu šetřit.:)

13 Daniela Daniela | E-mail | Web | 29. dubna 2013 v 11:28 | Reagovat

[12]:Hihi, nad tvojou radou som sa musela pousmiať. To jej radí tá, ktorá ide chorá na dlhé túry na bežkách? Preháňate to obe :-)

14 Katka Katka | 29. dubna 2013 v 13:10 | Reagovat

[8]: No jo, je to on. Jen manžel říkal, že nebyl tak vysoký, jak ho vysochali. Asi byl velký duchem, což ovlivnilo sochaře...
Jo, poznámky si zapisuju průběžně. Kdybych si je nepsala, např. minulý týden, zakončený virózou, by se mi jevil škaredý, protože bych na tu spoustu chvil, kdy jsem se cítila dobře, třeba zaomněla. To je přínos rubriky o (ne)malých radostech :D

[11]: Černo-žlutou jsme viděli v té Doubravici. Co ti lidi nevymyslí! :D

[11]: Taky zapisuju průběžně. Je až s podivem, co fajn chvil se za týden nastřádá. Jen je vnímat...

[12]: Dnes se šetřím už hodinu :D A už mě to nebaví, táhne mě to na zahrádku.

15 Ježurka Ježurka | Web | 29. dubna 2013 v 17:00 | Reagovat

Krásně jsi mne pobavila celým článkem. Začalo to tím Bazošem a jak se manžel málem prokopal do Austrálie a pak s tím kašlem, kdybychom teď byli spolu, kašlaly bychom dueto. Mně to jde taky dobře. A nakonec velká gratulace k výhře v bowlingu! Tomu rozumím - jste dobří!

16 Hanka Hanka | E-mail | Web | 1. května 2013 v 22:47 | Reagovat

Doufám, že už je ti líp, Katko! Letos se s virózami doslova roztrhl pytel!
Surfinka vypadá krásně, černou jsem ještě neviděla.
V Rájci nad Svitavou jsme byli, tuším, loni a zámek zklamal i mě (mám ho na blogu). Myslela jsem, že bude v lepším stavu.

17 Katka Katka | 3. května 2013 v 12:27 | Reagovat

[15]: Děkuju :)

[16]: To je fakt, od loňského říjně mě už napadla (a zvítězila ) počtvrté.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama