Knížky s příběhem - 2. - Premárněný čas

18. dubna 2013 v 22:28 | Katka |  Knížky
Toto je knížka, která z mé knihovny nikdy nezmizí a nese s sebou hned čtyři příběhy.


Příběh první - O společenství blogerů

U blogerky Daniely SK jsem loni počátkem podzimu četla o tom, že její sestra je spisovatelkou a právě jí vychází další román. Protože ráda čtu romány ze současnosti o tom, co prožíváme i my, zaujalo mne to. Daniela byla tak laskavá, že mi knihu krátce nato poslala, dokonce s osobním věnováním autorky, což mě jednak překvapilo, jednak udělalo velkou radost. Taková kniha se neposílá dál, jak mi Dani navrhuje ve včerejším komentáři Mrkající

Příběh druhý - O mé skleróze

Knížku jsem nezačala číst hned, ale vzala jsem si ji na cyklo dovolenou do Chorvatska počátkem října. Tam jsem ji s chutí přelouskala, ráda jsem po dlouhých letech četla ve slovenštině a Daniele napsala svůj názor mailem.
Po návratu z dovolené jsem na blogu dlouze psala o navštívených chorvatských ostrovech....a stalo se, že jsem zapomněla napsat o přečteném románu.
Ano, Dani, od jisté doby si na blog píšu o všech přečtených knihách. Nejen o těch, které mě nadchly. Každá kniha totiž "stojí za to". Přesně v duchu mé průpovídky, která natolik utkvěla v paměti mé kamarádce ("jsem ráda, že jsem spadla z koně, vždyť by se mohlo stát, že bych umřela a ani bych nevěděla, jaké to je..."), že si ji prý často připomíná, přistupuji ke knížkám - i tu, která se mi třeba nelíbí, což není případ Premárneného času, stálo za to otevřít. Protože jinak bych přece ani nevěděla, že se mi nelíbí Mrkající
Když mi Daniela položila včera tu šťouravou otázku, byla jsem přesvědčena, že jsem o románu její sestry psala. Hledala jsem , ale nenašla. Psala jsem jen Dani na mail.
Je mi líto, Danielo, že jsem tě trochu zklamala nebo otrávila. Mrzí mě to. Nicméně nemohu slíbit, že se to víckrát nestane. Jak tak pozoruji svoji mozkovou činnost, obávám se, že se mi podobná nedorozumění budou stávat čím dál častěji Nerozhodný

Příběh třetí - Premárnený čas

Hlavní hrdince se podaří spojit se se svým zesnulým otcem. Příběh takový, který možná prožíváme v určitém smyslu každý z nás, vypráví právě on, pozorovatel z druhého břehu. Je to příběh o tom, jak marníme čas, když skrblíme hezkými slovy, doteky, omluvami, úctou a láskou. Protože "Láska je všetko!" - vepsala Jana Chmelová do knihy, kterou jsem dostala.


Příběh čtvrtý - O cílevědomosti a splněné touze

Na obalu knihy je autorka představena těmito slovy:
"Už v ranej mladosti začala písať poviedky a básne. K tvorbe sa vrátila po viac ako dvadsiatke rokov. Počas nich sa venovala rodine, vychovala 3, dnes už dospelé deti."
Takové lidi, kteří si jdou za svou touhou a snem, obdivuji. V každé životní etapě má člověk určitý úkol. A když se přesto nezapomíná na životní sny, je to krásné.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pižlík Pižlík | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 8:22 | Reagovat

Taková kniha s věnováním se nikomu ani nepůjčuje. :)

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 9:16 | Reagovat

Diskutovala jsem tak trochu na FB s Dankou o knížkách její sestry, hlavně jsem chtěla vědět jestli také vycházejí u nás, zatím jsem ale bohužel na ně nenarazila. Při ukázce z jejího posedního románu mi až běžel mráz po zádech, protože ač to psal muž padlo to na mojí současnou životní situaci jak pr...l na hrnec....tak trochu ti tu knihu závidím :-)

3 Katka Katka | 19. dubna 2013 v 9:26 | Reagovat

[2]: Na záložce píšou, že ta první byla přeložena do češtiny, ale v knihovnách u nás ji nemají. Ono by stejně bylo lepší, kdyby ji tam měli ve slovenštině, i když by to bylo pro nás starší ročníky, protože mladí se buď tváří nebo opravdu nerozumějí.

4 Katka Katka | 19. dubna 2013 v 9:28 | Reagovat

[3]: Á - změna mají ji v městské knihovně v Hradci Králové.

5 Jitka Jitka | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 9:29 | Reagovat

Pravda pravdoucí, hezkými slovy se skrblit nemá. Přijde čas, kdy si to uvědomíme, ale už je pozdě.

6 VendyW VendyW | 19. dubna 2013 v 10:03 | Reagovat

[3]:Mě originál nevadí, zvládám bez problémů, zvlášť teď po intenzivním tříletém každodenním kurzu slovenštiny a ani jinak s tím nemám problém :)Ale tady taky jí v knihovně nemají, už jsem se dívala

7 pavel pavel | Web | 19. dubna 2013 v 11:01 | Reagovat

K tomu názvu knihy: Bohužel si člověk uvědomí promarněný čas, když už toho času moc nemá, nebo má, ale už nemá taký elán a sílu aby ho smyslplně naplnil.

8 danielinama danielinama | Web | 19. dubna 2013 v 14:16 | Reagovat

Ono se jistě stane, že člověk na napsání článku o nějaké knize zapomene (komentář Daniely jsem dohledala a upřímně mě tón trošku překvapil). Stejně obdivuji, že píšeš o každé knize, já spíš dokážu psát jen o těch, které ve mně vyvolaly nějaké emoce (kladné i záporné) nebo o těch o kterých si myslím, že by se mohly někomu líbit.

9 Ježurka Ježurka | Web | 19. dubna 2013 v 16:50 | Reagovat

Už si to Katuško nevyčítej, teď jsi to napravila a jak krásně! Ne, že bych slovenštině nerozuměla, ale musela bych číst hodně pomalu, abych to vstřebala. Tobě to šlo, jak je vidět, určitě líp. Jo a také mám ráda příběhy ze současného života.

10 Radka Radka | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 20:35 | Reagovat

Obdivuji, že čteš ve slověnštině. Mě už se na ni hůř ladí, i když za komentáře v tomto jazyku jsem vděčná.
Myslím, že zapisovat si přečtené knížy je skvělé, máš přehled vždy po ruce :-)

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 19. dubna 2013 v 23:31 | Reagovat

Kniha s věnováním, tak to je poklad a navíc jak zaujme, to je pak počteníčko.
Nestíhám psát o všech co přečtu, ale ráda si občas titul připíšu a pak v knihovně půjčím.

12 Kitty Kitty | Web | 20. dubna 2013 v 16:24 | Reagovat

Díky za tip. Dobrou knížku pohledám a přečtu. Slovenština mi nevadí. Mám ji ráda, je zpěvná a jakoby optimistická. Raději mám originál. Zde v česku by nebyla, ale "mají ju ve slovenštině v českých knihovnách?"

13 Katka Katka | 20. dubna 2013 v 16:50 | Reagovat

[12]: U nás ne. V HK mají tu českou.

14 Daniela Daniela | E-mail | Web | 21. dubna 2013 v 8:25 | Reagovat

Ja za to nemôžem, ale ja som už raz taká. Šťouravá :-) Mňa to viac mrzelo za autorku knihy, než za mňa. Ďakujem!

15 Jana Chmelová Jana Chmelová | E-mail | Web | 21. dubna 2013 v 13:38 | Reagovat

Úplnou náhodou, v podstate prostredníctvom sociálnej siete, som sa dostala k tomuto blogu a nedá mi, aby som nezareagovala, keďže sa ma bytostne dotýka.
Som sestrou Daniely SK, ktorá je skutočne odjakživa "šťouravá", :) čo často spôsobuje iskrenie aj medzi nami dvoma /ale odpúšťam jej :)/ a rovnako tak som aj autorkou spomínanej knihy Premárnený čas. Je mi úplne jasné, že kniha nemusí sadnúť každému... Veď koľko ľudí, toľko chutí. Ale nepopieram, že som rada a vďačná za každý pozitívny ohlas, najmä, ak je prirodzený a nevynútený ;) Posúva ma to ďalej a bez toho by snáď nebolo možné ani napredovať. Knihu Premárnený čas som písala na základe vlastných myšlienok a pocitov a prezradím, že som do príbehu dala kus svojho života. Prvý popud prišiel vo chvíli, keď som sa ocitla v takej zdravotnej situácii, kedy som si myslela, že dni môjho pozemského putovania sú nekompromisne spočítané a ja tu už možno o pár mesiacov nebudem. Nedokážem ani opísať, aký strach mnou vtedy zalomcoval. A zároveň ma napĺňala ľútosť nad nevypovedanými slovami či nevhodne vypovedanými. Zrazu som mala príliš málo času na všetko... Chcela som ešte cestovať, vidieť rásť svojho vnuka, dobehnúť všetko zameškané, naprávať chyby... Až vtedy som naozaj pochopila, aký je život krásny a pritom krátky. Našťastie, po zdravotnej stránke dopadlo všetko dobre, ale vo mne to vedomie, že som premárnila veľa času, že som sa príliš zaoberala malichernosťami zostalo a tak skrskla myšlienka na príbeh, ktorý som nakoniec za rok a pol napísala. Všetko v knihe má svoj reálny základ. I keď sa bude možno niekomu zdať, že je v ňom až nadmieru nefungujúcich vzťahov... ale práve o tom sú moje knihy. Nepredstavujú návod, sú výkričníkom, zdvihnutým prstom, kam až môže naše často bezohľadné správanie, ale i nezdravá závislosť zájsť a aké to môže mať fatálne následky.
Milá Katka, bolo mi cťou venovať Vám túto knihu a ak ste aj nepocítili potrebu napísať o nej, je to úplne v poriadku... cením si však, že ste napísali tento blog /verte mi, nemala som v tom šťouraní prsty ;) / a ďakujem, že ste venovali mojej maličkosti kúsok svojho drahocenného času. Prajem Vám všetko dobré a nech sa Vám darí aj naďalej úspešne blogovať, prinášať ľuďom radosť. Želám pekný deň všetkým! Jana Chmelová, Nitra

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama