Báječná dovolená (2.) - levandulový ostrov v květu

24. června 2014 v 19:24 | Katka |  Cestování
Naším cílem byl ostrov Hvar, městečko Jelsa. Tam jsem už brzy na začátku roku z domova vybrala, rezervovala a zaplatila ubytování s výhledem na moře, 30 m od břehu.

"Chytře" jsem naplánovala, že použijeme nejkratší a tudíž nejlevnější trajekt Drvenik - Sučuraj. Protože tento typ přepravy jsem na vlastní pěst použila poprvé, byla jsem dost napnutá, jestli přístav najdeme, jestli přijedeme tak, aby nás vzal první spoj a nemusely jsme čekat moc dlouho a jestli dokážu auto našíbovat tam, kam mi budou ukazovat S vyplazeným jazykem.... I když jsme čekaly téměř hodinu, auto už tak dost rozpálené po 650 km cestě stálo na plném slunci a my čekaly v zastíněné kavárně. Času jsme využily i k dokoupení toho, co jsme zapomněly doma - bot do vody a plaveckých brýlí. To jsme netušily, že tyto propriety skoro nebudeme potřebovat.

Nalodění klaplo, nebyly jsme mezi těmi, kteří museli další hodinu čekat na příští odplutí....

Sučuraj - Jelsa - 52 km. Co to je - jsme na místě coby dup. Jó, to jsem se přepočítala. Není kilometr jako kilometr. Ačkoliv jsem tuto cestu před pár lety absolvovala na kole, nedošlo mi, že to, co jsem jako cyklistka jen zaregistrovala, bude pro mě jako řidičku mučení, trauma, kvůli kterému jsem pak pár nocí špatně usínala a dokonce kříčela ze spaní. Možná jsem měkota, ale jet autem po silnici, která nemá krajnici natož svodidla a dvě auta se na ní jen s velkými obtížemi vyhnou....to mi tedy hooodně nedělalo dobře. Navíc byl už olej v převodovce tak přehřátý, že se mi špatně řadila trojka....a když jsme spustily navigaci (celou cestu jsme ji nepoužívaly), aby nám našla tu správnou ulici, neustále mi dávala pokyn "za X metrů odbočte vpravo! Nyní - odbočte vpravo!"
"Zbláznila se??? Vpravo? Vždyť je tam kolmý sráz!!!" PřekvapenýPřekvapenýPřekvapený
No, probála jsem se až do cíle, ale byla to čirá hrůza. V noci se mi pak zdálo, že jsme v protisměru potkaly náklaďák, já se bála uhnout a posílala jsem spolucestující, aby vystoupila a ukazovala mi..."Nééé, nevystupuj, jsme na kraji, spadneš rovnou dolů....." A vykřikujíc cosi....jsem se probudila.

Na fotce , která se mi moc nevyvedla, to nevypadá tak hrozivě. Ale je! V pravém dolním rohu je vidět ta ničím neošetřená hrana silnice....v dáli srázy, do nichž je silnička zakousnutá


Vedro, ve kterém jsme cestovaly a pak čekaly v přístavu, bylo to poslední za celou dobu našeho pobytu. Nad Hvarem se usadila tlaková níže, bylo zataženo, sem tam pršelo, občas bouřilo a lilo.....a chviličkami prokouklo slunce. To pak bylo hned teploučko, ale déle než hodinu nevydrželo.

Ještě že jsme měly s sebou kola. "Klidnou cestou podle vody" Jelsa - Vrboska - Stari Grad a zpět se dá jezdit zase a znovu. To aby člověka ze samého sezení v dešti na terase nebolel zadek. Těšily jsme se na to. Při vínečku, s háčkem nebo knížkou v ruce....ale čeho je moc, toho je příliš.

Jsem ráda, že jsem mohla kamarádce ukázat svoji oblíbenou nádhernou trasu Sv. Vid - Velo Grablje - Malo Grablje - Milna - Hvar - pevnost Napoleon - Brusje - Sv. Vid. Slabých, ale hodně perných asi 30 km. Hodně terénem, hodně do kopce a - hooodně levandule. Letos jsme to trefily tak, že právě kvetla.


Téměř vylidněné, opuštěné Velo Grablje


Dolů mezi skály, stále na brzdách, velkým makadamem, místy "o hubu"....nebo alespoˇo plášť či duši...


V Malo Grablje je jen na jednom domě solární panel, jinak opuštěno. Ale cedule s emblémem EU dává tušit, že se časy změní. Jak ráda bych ty prázdné domy prošmejdila. Ale moji společníci ani při jedné návštěvě stejnou touhu neměli...


Na Sv. Vid jsme se pak vrátily ještě autem, abychom si nařezaly domů voňavou kytici.


Moc jsem toho nenafotila. Nebylo sluníčko. Stejně už bych se opakovala, protože podstatné z Hvaru jsem už zveřenila ZDE.

Pro přeplutí zpět jsme zvolily trasu Stari Grad - Split. Ačkoliv je plavba dvouhodinová, moc času jsme netratily, protože přejet zpět do Sučuraje a potom z Drveniku do Splitu by zabralo nejmíň stejnou dobu. Plavbu jsme si brzičko ráno užily. Stála jsem dlouho sama samotinká venku a loučila se pohledem s ostrovem Hvar i Brač....pak jsme vpluli do přístavu ve Splitu, vyjely jsme z útrob lodi, natankovaly a vydaly se na dvanáctisetkilometrovou cestu domů. Trochu jsem měla obavy, jak to zvládnem, jestli nebudeme moc unavené, ale všechno šlo jako po másle. Ujely jsme to za 13 hodin, počítaje do toho i zastávky na oddech a návštěvu kamarádčina syna v Brně.

Doma nás ani tak brzo nečekali, ale nijak nepříjemně jsme je nezaskočily Mrkající

A je konec. Ale budou určitě další krásné výlety.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 24. června 2014 v 20:29 | Reagovat

Jste cestovatelky. O tobě už vím, že s koly cestujete takový trasy. Tak zase jeden zářez na toulací hůlce. Zdravé a včas - dopadlo to dobře ;-)  :-D

2 Jarka Jarka | Web | 24. června 2014 v 20:34 | Reagovat

Dvanáctisetkilometrová trasa je pořádná štreka, to dá zabrat i spolujezdci, natož pak řidiči. Jste holky dobrý, že jste to zvládly v pohodě a bez nehod! :-) Počasí jste mohly mít trochu lepší, ale odpočinuly jste si od domácího stereotypu a dovolená určitě splnila svůj účel. ;-)

3 pavel pavel | Web | 24. června 2014 v 21:54 | Reagovat

Krásné fotky a jistě jste si to i tak hezky užily.
Já tu v Německu budu do konce příštího měsíce, ale v srpnu se chytám taky do Chorvátska... ale bez kola. Toho si užívám tady v rovině. :-D

4 VendyW VendyW | E-mail | Web | 25. června 2014 v 8:53 | Reagovat

Tak to jseš jak já. Já bych tak dlouho skučela a kvílela že by se mnou do těch baráků nakonec někdo šel. Nebo bych šla sama :-D. Levandulové keře jsou opravdu nádherné a ohromné, je vidět že prostě tam mají svou parketu. Na zahradě se mi takové nedařily nikdy. A to do nich celej den pralo slunce. Jseš dobrodružka a smekám před tebou....

5 d d | E-mail | 25. června 2014 v 11:48 | Reagovat

ZVÍTĚZILY jste..já zatím doufám. :-)

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 25. června 2014 v 18:38 | Reagovat

Krásné fotky. Ty km bez krajnice, to by nebylo nic pro mne. ;-)  :-)

7 Katka Katka | 25. června 2014 v 20:03 | Reagovat

[3]: Ono na kolo v Chorvatsku jsou, myslím si, daleko vhodnější ostrovy než pevnina (s výjimkou Pelješacu). Přiznám, že už bych k moři bez kola nechtěla. Asi by mě nebavil stereotyp hotel - pláž - procházka do města - hotel - pláž.....
Ať si to tam užiješ podle svého gusta!

8 Katka Katka | 25. června 2014 v 20:04 | Reagovat

[1]: Zdravé a bez nehody - to se cení nejvíc :)

9 Katka Katka | 25. června 2014 v 20:04 | Reagovat

[2]: To si piš, že účel splnila ;-)

10 Katka Katka | 25. června 2014 v 20:06 | Reagovat

[4]: Doufám pořád, že se tam jednou dostanu....manžela bych ukecala a už je načnutej tam jet ;-)
Levandule chce asi to svý místo....a to není u nás. Přivezla jsem si rozmarýn, jsem zvědavá, jestli se ujme a jestli tu půjde.

11 Katka Katka | 25. června 2014 v 20:06 | Reagovat

[5]: Dnes stačí rozhodnout se ze dne na den....takže máš pořád naději. Držím palce.

12 Katka Katka | 25. června 2014 v 20:07 | Reagovat

[6]: Ani pro mne. Ale člověk si zvykne na vše. A zde jsem si bleskově zvykla jezdit po druhé straně :-P

13 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 25. června 2014 v 20:13 | Reagovat

Páni, to bych se bála. Ale jinak krása.

14 Katka Katka | 25. června 2014 v 20:19 | Reagovat

[13]: Však já se taky bála. Ale ta radost, když jsme to či ono zvládly.... :-) za to stála.

15 Jitka Jitka | Web | 25. června 2014 v 22:41 | Reagovat

Podobný zážitek jsem měla ze silnice v Černé Hoře, když jsme jeli do města Cetinje.A to jsem nebyla řidič. Silnička úzká pro dva osobáky, potkat se s náklaďákem, nevím jak by to dopadlo.

16 MirekC MirekC | Web | 26. června 2014 v 3:45 | Reagovat

Dobro došli ... :-D

17 Ježurka Ježurka | Web | 26. června 2014 v 16:19 | Reagovat

Tak když pominu počasí, bylo vše OK. Šikulky, v pořádku zase doma, ale vzpomínky budou stále. A krásné, to vidím. :-)

18 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 26. června 2014 v 19:10 | Reagovat

Krása cestovatelko. :-) Taky bych si natrhala pořádnou kytici. :-)

19 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 28. června 2014 v 17:28 | Reagovat

Tam to muselo krásně vonět! Co ten rozmazaný obličej? To jsi ty? :-)

20 Hanka Hanka | E-mail | Web | 29. června 2014 v 16:45 | Reagovat

Zažila jsi za volantem perné chvilky, Katko, ale zvládla jsi to! Jsi dobrá!!! :-)
Trsy levandule jsou úžasné! :-)

21 Katka Katka | 29. června 2014 v 22:08 | Reagovat

[19]: Kdepak, to je moje spolucestovatelka.

22 Katka Katka | 29. června 2014 v 22:09 | Reagovat

[18]: Spolu s comácím olivovým olejem to byly vítané dárečky.

23 Katka Katka | 29. června 2014 v 22:10 | Reagovat

[20]: Zažila a hlavně že přežila ;-)

24 Katka Katka | 29. června 2014 v 22:11 | Reagovat

[15]: Couvá asi vždycky ten menší. To bych hrůzou umřela. Já jela ZA náklaďákem. Sice pomalu, ale říkala jsem si - když někoho potkáme, jemu uhnou a já se protáhnu hned za ním :-)

25 Katka Katka | 29. června 2014 v 22:12 | Reagovat

[16]: Jj, jsme v pořádku zpět :-) na co vlastně člověk někam jezdí, když nejdůležitější je ten návrat ve zdraví, co? :-D

26 Katka Katka | 29. června 2014 v 22:13 | Reagovat

[17]:Počasí teď je tam prý kupodivu ještě horší....takže jsme na tom byly vlastně dobře.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama