27/52

13. července 2014 v 6:35 | Katka |  (ne)malé radosti
6. 7. - i když bylo horko, vydali jsme se po časném obědě na kole naproti kamarádům. Oni jeli od Litomyšle do Pokrkonoší (cca 110 km), my jsme je potkali na smluveném místě v Třebechovicích pod Orebem (tam a zpět 70 km). Nebudu machrovat, že to byla brnkačka. Pořád jsem shnilá a nemůžu se z toho vymanit, ale bylo to fajn, i když mě bolelo kde co. Kupodivu nejhorší nebyl ani zadek, ani nohy, ale zápěstí, krk a záda od lopatek nahoru.....

7. 7. - dnes jsme setřásali višně
Kromě velké radosti z konce směny Mrkající (byli jsme utahaní jako koně) jsem byla spokojená s tím, jak se s hodně těžkou a ve vedru nepříjemnou prací popasovala dcera.

8. 7. - dcera měla něco ve městě a přemlouvala mě, abych jela s ní. A mně se tááák nechtělo. Ztracená pročekaná hodina, argumentovala jsem. Nesnáším čekání. Jen tak postávat, bloumat po ulici, sedět v autě...nebo nedejbóže nakupovat? Nerozhodný Ale najednou jsem "prozřela" a hodina se mi nezdála tak důležitá. Vzala jsem si s sebou knížku a háčkování, sedla do parku pod mohutné koruny stromů, kde se vedro dalo dobře přečkat. Jak dlouho už jsem neseděla jen tak? Koukala jsem na děti na houpačce a poslouchala jejich brebentění, zaznamenala, že naproti seděli a klábosili lidi, pokřikovali a zdravili kolemjdoucí známé....a říkala si, jak se mají.... Po chvíli na vedlejší lavičce poseděl nějaký homelessák. Přišel obtěžkách taškami s podivným obsahem, zakouřil si a zase odešel. Naštěstí neutrousil ani slovo, jak jsem se obávala.

Hodinu jsem tak ztratila i získala. K čemu by mi byla hodina doma? Abych sem tam něco uklidila nebo uvařila na druhý den. V nejlepším případě bych dělala to samé jako v tom parku. Četla nebo háčkovala.

9. - 10. 7. - vím, že to byly dobré dny. Ale s odstupem pouhých 48 - 72 hodin nevím, proč Překvapený A tak to je.

11. 7. - po (snad) roce šel se mnou manžel na bowling. A to z vlastní iniciativy. V neděli mám jít na turnaj, tak jsem chtěla trochu zkusit, jestli to ještě umím. On povídal, že pojede se mnou, ale hrát nebude. O což jsem moc nestála, protože tam jsou stísněné prostory a je tam nahulíno a nehráč je tam většinou otrávenej. Nevím, co ho to popadlo, že najednou chtěl jet.

Tentokrát povídá: "Porazíš mě?"
"Si piš!"
"Jestli mě porazíš, tak půjdu na turnaj."
"Co? Snad obráceně, ne?"
"Ne, ty by ses jinak nesnažila."

Snažila jsem se, snažila....ale on taky. Bylo to těsné. Po čtyřech hrách o dva bodíky. Ale na turnaj jde.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 13. července 2014 v 8:24 | Reagovat

Píšeš to správně. Když se k nějaké aktivitě přinutíš, nakonec se to ukáže jako pěkné řešení. I s bowlingem. Dnes teda jdete oba? Dobrý výsledek - ti přeji tak i tak... :-)

2 MarijaKes MarijaKes | Web | 13. července 2014 v 8:42 | Reagovat

Pěkný deníček. Katko, děkuji za návštěvu.obdivuji tu cykloaktivitu. A višně mi připomněly, že jsem minulý týden stále chodila na trh, jestli už mají višně, chtěla jsem jen na likér. Trhovci jen slibovali, že zítra a tak já tam chodila a chodila, až jsem to vzdala. A to možná oni zrovna měli. :-D U nás se totiž neurodily ani třešně, ani višně. ;-)

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 13. července 2014 v 10:29 | Reagovat

Líbí se mi, jak ses vypořádala s hodinou volna v parku a že nakonec se Ti využitá hodina líbila. Taky se občas někam netěším, ale nakonec zjistím, že to tak špatné nebylo nebo dokonce, že se mi tam líbilo. :-)

4 VendyW VendyW | E-mail | Web | 13. července 2014 v 11:27 | Reagovat

Někdy je proflákaná hodina cennější než ta kterou ve stresu prolítáš. Dobrý týden.

5 Ajka Ajka | Web | 13. července 2014 v 15:04 | Reagovat

Náhodou jsi dobrá .... sedmdesát kiláků na kole bych nedala ani omylem :-D Můj rekord byl necelých třicet :-D

6 Ježurka Ježurka | Web | 13. července 2014 v 18:16 | Reagovat

Já se ti nedivím, že se ti tááák nechtělo, navíc to vedro. A jak to, že se v powlingové herně kouří? Tam, kde hrají moji chlapi se nejen nekouří, ale je tam krásně - je tam klimatizace. Byli jsme s nimi v Olomouci na turnaji a pár hodin jsme v herně strávili. Bylo tam¨líp jak venku. 8-O

7 Jarka Jarka | Web | 14. července 2014 v 9:36 | Reagovat

Potěšilo mě, že člověk může mít za sebou dobré dny a nemusí ani vědět v čem ta jejich dobrota spočívala, prostě směrodatný je ten pocit, který v nás zůstane a není důležité si pamatovat konkrétní ukazatele. :-D  ;-)

8 Miloš Miloš | Web | 14. července 2014 v 9:46 | Reagovat

Na kole bych jel jedině po rovině a na cyklostezce. Když vidím tu divočinu na silnicích, myslím, že cyklisté vysloveně hazardují se životem.
Když manžel půjde s tebou, s takovou podporou v zádech tvůj výkon vyroste do nadoblačných výšin :-)

9 Hanka Hanka | E-mail | Web | 15. července 2014 v 17:59 | Reagovat

Týden jsi měla docela aktivní, Katko, tak ti nemusí být "proflákané" hodiny vůbec líto. Kdyby mi řekl syn, abych s ním jela do města, asi se samou radostí a ochotou přerazím! ;-)  :-D
Vedro je pořád příšerné a jako s uděláním, mám plno zavařování a pečení na jednu akci. :-?

10 pavel pavel | 17. července 2014 v 13:44 | Reagovat

To patri k zivotu, nic nedelat a ztratit hodinu zivoa. :-D

11 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 22. července 2014 v 14:47 | Reagovat

Co to je, jedna proflákaná hodina, to je nic.  :-)
Právě kvůli kouření nerada chodím na bowling.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama