41/52

19. října 2014 v 5:51 | Katka |  (ne)malé radosti
12. 10. - jeden z posledních baboletních dnů, takže šťastná jako blecha doma. Košíky, vaření, odpolední návštěva. Vše v prosluněném poklidu až do té doby, než si třeťák - vnuk návštěvy namatlal do oka šťávu z feferonky a dostal z toho hysterický záchvat. Zkoumali jsme, jak je možné, že feferonky ze stejné rostliny, které mě při krájení pálily za nehty ještě dva dny, najednou nepálí. Čím to je? Je to tím, že už není teplo a plody už řádně nedozrají? Jiná možnost mě nenapadla. Při výzkumech jsme se proochutnali až k těm dozrálým v létě a zmrazeným....chlapec nevěřil, že by mohly pálit tak, jak jsem popisovala, až se o tom přesvědčil doslova na vlastní oko.
Měla jsem opravdu velkou radost, když si capsaicin z oka vybrečel a přestal ječet.....Bála jsem se o něj.

13. 10. - ještě jednou, ale fakt naposledy!!! jsem oželela pondělní power jógu a šli jsme na ořechy. Asi už jsme byli jedni z posledních. Skoro všechny naše ořechy už posbírali cizí lidi, ale něco na stromech přece jen zůstalo. Jenže to chce klepáče. Manželovi už se na strom moc nechce. Ani se mu nedivím. Onehdá jsem potřebovala zdolat výškovou překážku, po které jsem dříve šplhala jako opice a byla jsem překvapena, jak těžko se dostávám nahoru. On na tom je určitě podobně. Ale statečně šplhal a chválil se "to jsem ještě Jura, viď?" To kdybych si toho náhodou nevšimla.
Byl s námi Goldie. Jednotlivě jsou to vzorní pejsci, což mi dělá velkou radost. Když pršely shora ořechy, bál se a vyřešil to tak, že sebou prásknul na záda a vzdal se. Musela jsem ho chránit tělem (svým) a tak jsme tam spolu leželi a pozorovali páníčka oproti šedé obloze.
Dolů už ten můj Jura tak nejásal, ale na zem se přece jen dostal koordinovaně.


14. 10. - s klienty DSJ v hotelu PoD Zvičinou. Nová holandská majitelka už ho pár let dává dohromady a je to moc dobře. Bývalo to místo prvorepublikové "smetánky"


a jeho útulnost se pomalu vrací.


K tomuto krásnému místu s vyhlídkou na Krkonoše patřila a zase už patří mariánská kaplička. V restauraci jsem zjistila, že se zde o vánočních svátcích předvádí ŽIVÝ BETLÉM. Už se těším na ten letošní.

14. 10. - na ergoterapii jsem konečně jela na kole. Nevadilo ani drobné mrholení.

15. 10. - konečně jsem se dokopala a skoro hodinku se protahovala a trošinku posilovala stylem power jógy při Enye.

16. 10. - k "osamělým" rodičům přijela dcera s přítelem. Celý večer jsme seděli, louskali ořechy, popíjeli burčák a povídali. A nikdo neměl snahu pustit Tv, toho zabijáka rodinné pohody Mrkající

17. 10. - říkají, že bude krásný slunný den. Až se rozpustí ranní mlhy.....čekáme. Která rozhodne? Desátá? Ne. Tak jedenáctá? Taky ne. Až v pozdním odpoledni se nesměle proklubalo sluníčko, ale to už byl pomalu čas, aby zase zapadlo....
Znovu jsme šli v té krátké chvíli na ořechy. Tentokrát jsme měli mladého klepáče, což byla pro manžela úleva.

Je to radost vařit, když jsou doma věčně hladoví strávníci. Jak jim prospívá pobyt mimo domov! Přijedou a nepohrdnou ničím. Nejvíc v kurzu je teď sádlo a škvarkové sádlo Mrkající. Mnou doma škvařené.
Ccelá šťastná vařím podle jejich požadavků a dokonce se mi daří....Dnes jsem byla mohutně chválena dokonce i za polívku (pórkovou krémovou), samozřejmě za chilli con carne s tortilami, za koka řezy.....a to ještě nevědí, že je čeká domácí lahůdkový sulc, na jehož výrobu jsme byli narychlo povoláni ke kamarádům. Z dožínkového prasete jim zbyla hlava....co s ní? "Jestli máš mrkev, přijeď," zněl rozkaz.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 19. října 2014 v 8:14 | Reagovat

Plodný týden . Ořešáky máte opravdu pořádné :-)

2 Jarmila Jarmila | Web | 19. října 2014 v 8:38 | Reagovat

Pěkný týden. :-)

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 19. října 2014 v 8:56 | Reagovat

Tak dnes mě to psaní vyloženě potěšilo. Josef posílá uznání manželovi, že je "teda" eště Jura, když si dovolil tak lízt po vořechu! A vůbec - všechno tě těšilo a nás taky. Byl to hezký týden. I s tím tělocvikem ;-)  :-D

4 Jitka Jitka | Web | 19. října 2014 v 9:07 | Reagovat

Katko ty jsi opravdu dračice. Co všechno stíháš. Já taky ráda vařím, když mám pro koho. V poslední době jsem vařívala hodně hlavně o víkendech, ale děti sem moc nejezdí. Mají málo času a tak vařit pro dva mě moc nebaví. Navíc vařím každému něco jiného.Manželovi jeho vymyšlenosti a pro sebe mám oběd hotový za pár minut. V týdnu vařím většinou jen sobě, protože manžel chodí na obědy, když je v práci. Tak moje kuchařské umění stagnuje. :-(

5 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 19. října 2014 v 12:40 | Reagovat

Katko, myslím, že jsi prožila pěkný týden. U nás je ořechů tolik, že má snad každý zásobu na několik let. :-)

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 19. října 2014 v 13:19 | Reagovat

Tak to bylo hodně pěkných radostí. Muž na stromě je fakt Jura, můžeš mu to ode mne vyřídit. Sama jsem taky s hrůzou zjistila, jak mi klesá kondice těla. Vděčné děti, to znám v jednom kuse zatím. Ten, co je doma, stále různě brblá, ale taky se dočkám časem dvojmo! A škvarkové sádlo jsem taky dělala po letech, ale jím ho skoro jen já, která to nejméně potřebuji. :-D

7 Hanka Hanka | E-mail | Web | 19. října 2014 v 18:45 | Reagovat

Další týden fuč, ale je za tebou spousta činností a práce. Řekla bych, že to byl dobrý týden.
Když vidím, jak je tvůj muž v koruně ořešáku malý, jímá mě děs! O_O

To, že je TV zabiják rodinné pohody, je svatá pravda. :-)

Měj se hezky a užij si další pěkný týden. :-)

8 Ajka Ajka | Web | 19. října 2014 v 18:55 | Reagovat

Koukám, ty se nikdy nenudíš ;-)

9 Katka Katka | 19. října 2014 v 21:30 | Reagovat

[1]: To jo - a klouzavý k tomu.

10 Katka Katka | 19. října 2014 v 21:30 | Reagovat

[2]: Když se takhle vyberou ty detaily, tak jo :)

11 Katka Katka | 19. října 2014 v 21:31 | Reagovat

[3]: Josef s tebou čte blogy? Tak to je dobré znamení, ne? :)
Tak ho ode mě pozdravuj.

12 Katka Katka | 19. října 2014 v 21:33 | Reagovat

[4]: Neumím si představit, jak by to vypadalo, kdybych vařila jen sobě :-?
Skoro denně je u nás dcera neb zde pracuje, tak mě to nutí, ale jinak bych se asi odbývala. Pokud by mě zrovna nehonila mlsná :-P

13 Katka Katka | 19. října 2014 v 21:34 | Reagovat

[5]: Tak to jste měli štěstí, že jste nepomrzli. Ty naše jsou takové stoleté obrovské spíš semenáče než nějaké kulturní, ale když se vylouskají, jádra mají pěkná, i když malá. Zvykla jsem si je dávat do musli....

14 Katka Katka | 19. října 2014 v 21:35 | Reagovat

[6]:Když ono ani tak nejde o to, CO jíme, jako KOLIK toho jíme. Ani tak to není zaručené. Mně přijde, že jím málo, tělo se tváří, že moc....Pohyb mi chybí....a zlenivěla jsem.

15 Katka Katka | 19. října 2014 v 21:38 | Reagovat

[7]: Ty taky! :-)
Já jsem se kupodivu víc bála o dceřina přítele, než o mého Juru :-) Toho totiž znám. A co by nám asi řekli rodiče, kdyby se synek zranil poté, co jsme ho vyštvali nahoru. Je to ale docela pěknej pohled, když kluci umí to, co dřív kluci uměli... ;-)

16 Katka Katka | 19. října 2014 v 21:38 | Reagovat

[8]: Když o tom přemýšlím, nudím se opravdu hodně, hodně málokdy....:)

17 Hanka Hanka | E-mail | Web | 19. října 2014 v 21:44 | Reagovat

[15]: Tak to se ani nedivím, Katko, ale na oba "kluky" můžeš být pyšná. ;-)

18 Kitty Kitty | E-mail | Web | 20. října 2014 v 7:34 | Reagovat

[11]: Že by přímo četl nečte, ale šel kolem a "musel se kouknout" na tvýho Juru. Je to pravda - Josef by do stromu takto už nevlezl. Naštěstí nemáme ořech - ale od včera tluču ořechy pro sousedu jak o život. Josef se dokonce zapojil - tluče a já obírám. Do večera jsem okrajovala šípky, ale mám tak rozřezaný palec od noža, že jsem musela změnit obor činnosti. Dělám to taky ráda, jen nemůžu moc ochutnávat, mám na ořechy nějakou alergii - tak jen piánko :-)

19 Katka Katka | E-mail | Web | 20. října 2014 v 7:44 | Reagovat

[18]: Já šípky neořezávám, odrolí se po usušení. Přijde mi to zbytečné. Čaj je i tak výborný.

20 Kitty Kitty | E-mail | Web | 20. října 2014 v 10:45 | Reagovat

[19]: Tak byla jsem tak naučená. Je to možný. Rozhodně mám misku měkkých a ty by se měly rychle usušit, ač na ořezání nemám palec. Zkusím to, dám to na sušku a uvidím. Dík za zrovna teď se hodící radu. Byla jsem z toho nešťastná, mám jich pytlík v chladničce a s tím prstem bych to neořezala, bolí to - jak říznutina :-|

21 Jarka Jarka | Web | 20. října 2014 v 11:01 | Reagovat

Teda Katko, tvůj manžel je vážně dobrý, na strom vylezl jak jinoch Jura a zaslouží si pochvalu, že si nepřivodil žádné zranění. My ořechy musíme kupovat a protože jsou drahé jako čert, koupím si vždycky už vylouskané a přesně tolik, kolik upotřebím na vánoční pečení. :-) Krémovou pórkovou polévku taky dělávám, ale ve špajzu mi pořád ještě straší půlka hokaido, tak budu muset napřed zpracovat ji. :-P

22 Katka Katka | 20. října 2014 v 17:22 | Reagovat

[21]:Já jsem ji dělala podle tebe minulý týden a moc jsem si pochutnala. Ještě mám hokaida 2, vlastní, tak udělám pečenou s česnekem a nivou.

23 Rose Tascher Rose Tascher | Web | 20. října 2014 v 18:07 | Reagovat

Den 13.10 mě pobavil, zvláště vzdávající se Goldie :D
O tomhle je celý podzim - než se sluníčku podaří vykouknout, už je zase nuceno zapadnout :(

24 Katka Katka | 20. října 2014 v 19:39 | Reagovat

[23]: Je to tak. Přesto mám podzim ráda. Lepší je sice babí léto, ale i tak . každé roční období má svoje kouzlo. Podzim, to je poklid, zadumání....

25 MarijaKes MarijaKes | Web | 20. října 2014 v 20:14 | Reagovat

Když vidím manžela na tom ořechu, jak je malilinký v té veliké koruně, tka je mi docela ouzko. jak vidím. listí už je dole, tak snad už i u nás bude poslední hrabání. Ale zase bude shazovat více třešeň. Děti se musí poučit vždy na vlastní kůži. něco jim říkat  nepomůže. Tak ta roinná pohodička skoro vánoční u vás už nastala. jak se začnou louskat ořechy, Vánoce se kvapem blíží. Docela prima týden. :-)

26 Pižlík Pižlík | E-mail | Web | 20. října 2014 v 21:35 | Reagovat

Umím si živě představit, jak byl Goldie překvapený, když pršely ořechy. Udělala bych to samé, chránila bych ho. :-)

27 Radka Radka | E-mail | Web | 20. října 2014 v 22:07 | Reagovat

Říkám si, jak to bude krásné až se dcera osamostatní a já nebudu muset vařit. Budu se odbývat! Ale na druhou stranu čas strávený u plotny budu moci využít jinak - třeba číst :-)
Ale stejně je bezva mít pro koho vařit, navíc když to ocení :-)

28 MirekC MirekC | Web | 21. října 2014 v 2:52 | Reagovat

Tak sulc bych si dal, už jsem ho dlouho neměl. Babička vždycky se svatou trpělivostí obírala - nožíkem škrábala, uvařené vepřové nožky. Mrkev tam měla také. ;-)

29 Katka Katka | 24. října 2014 v 19:10 | Reagovat

[27]: Já jsem udivená, že mám času čím dál míň :(

[28]:My (i oni) nejsme líní si dobře uvařit, abychom si dobře pochutnali ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama