Chlebíčky od včera

1. ledna 2015 v 8:43 | Katka |  Slunce v duši
Chlebíčky od včera mám ráda. Takové ty malinko oschlé a hodně studené z ledničky. Ke stejné zálibě se typicky pro ni přiznala v jakémsi rozhovoru Bára Hrzánová. Takže když žvýkám to, co bych možná měla hodit slepicím, aby taky věděly, že se událo něco slavnostního, vždycky si na ten výrok vzpomenu. Chlebíčky od včera jsou už terminus technicus.

Snídám chlebíčky od včera, které jsou pro mě dnes znamením, že je po Silvestru (konečně), že začíná nový rok.
Nemám ráda poslední den v roce. Jen párkrát jsem ho prožila opravdu vesele a hlavně nenuceně. Čím jsem starší, tím méně vyhledávám společnost "cizích" lidí, tím dřív jsem ospalá a čekání na půlnoc jsou pro mě většinou muka. Buď si večer zkrátím schrupnutím nebo vymýšlím ptákoviny. Tv mezi ně rozhodně nepatří.

Před pár lety jsem naprosto neplánovaně strávila silvestrovský podvečer na poslední mši v roce v chrámu Sv. Barbory v Kutné Hoře a poté v kině v Hradci Králové a vrátila se domů krátce před půlnocí.
Další rok jsem stejný scénář zopakovala s kamarádkou. Myslela jsem, že při její neklidné povaze pro ni hodina strávená ve stoje při mši bude nestravitelná. A ona stála, ani nedutala.
Letos se mnou (dokonce chtěl) jel manžel. Měla jsem stejné obavy, až zjistí můj úmysl setrvat na mši. A zase se nenaplnily. Dokonce pozorně poslouchal kázání. To a hudební doprovod slavnostní mše (varhany, trubky, sbor) jsou pro mě silným lákadlem. Kněz je Čech (což u nás v Podkrkonoší není běžné) a laskavý a moudrý člověk. Proto jeho slova působí i na mysl ateistů. A možná, že i víc než na věřící, kteří (podle mého) jsou zvyklí.


Letošním tématem byla vděčnost. Vědomá a projevená vděčnost za věci, které často přehlížíme, protože jsou pro nás samozřejmostí.

Kino se letos nekonalo. Zatímco v letech předchozích bylo, nás "podivínů", v kině poskrovnu, letos bylo VYPRODÁNOPřekvapený
Ukázalo se ale, že to bylo DOBŘE. Jinak bychom totiž nepotkali dceru s manželem a nestrávili bychom s nimi pěkný večer u nich doma a ..... nedostali tak nejkrásnější dárek letošních vánoc.


Je první den v roce. Den, kdy začínáme naplňovat svá předsevzetí, máme-li jaká. Známe se. Víme, že málokdy svoje nápady a plány na radikální životní změny dokážeme dodržovat. A tak docházíme k názoru, že nemá význam si nějaká dávat.
Jak kdo, ale já si je přesto dávám. Třeba ne nějak zásadní a s konkrétními metami, ale dávám.
Pro letošek je to - míň se zabývat ručními pracemi a víc sama sebou a svým chátrajícím tělem. Místo vysedávání nad háčkováním a pedigováním, které mě baví, ale neprospívá, raději procházka....

A hlavně - nebát a neostýchat se vědomě poděkovat za všechno dobré, co následující dny přinesou. Vidět, že toho je hodně.

Přeji Vám všem 365 dní se sluncem v duši!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jitka Jitka | Web | 1. ledna 2015 v 9:17 | Reagovat

Nám chlebíčky nezbyly. Na míse se po půlnoci krčily tři a o ty jsme se s manželem  bratrsky podělili než jsme šli spát. On dva, já jeden. Taky si předsevzetí do nového roku nedávám i když o těch ručních pracích by se hodilo. Na letošní jarní setkání rozhodně nebudu háčkovat. To už jsem si naplánovala. Kvůli svému rameni se chystám na něco zcela jiného. Jak to dopadne je ve hvězdách, protože záliba v háčkování je silnější než já. Do nového roku vykročme tou správnou nohou, ať se nám všem daří a nic nás nebolí. ;-)

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 9:45 | Reagovat

No pár chlebíčků ještě v lednici je, ale ty už nechám synátorovi. Včerejšek nyl nehezký a na nervy. Zhoršil se Bobeš a nakonec skončil u veta na stole. Odoperoval ho protože mu sono ukázalo něco co se mu nelíbilo v žaludku. Nakonec jsem si těsně před operací vzpoměla že to je kousek chrupavky kterou dostal a já jak jsem byla vynervovaná na to zapoměla. Ale ještě že ho nakonc otevřel protože se tak přišlo na to že má zánět slinivky. Takže vlastně vůbec nebyly ty záda původní problém ale byla to ta slinivka jak ho bolela tak prostě nemohl chodit....
Mše v Barboře musí být něco nádherného a já jako naprostý nepřítel církve bych jí ale klidně dala. Už proto místo samotné.A co se týče těch dárků tak vlastně už takový druhý byla dcera která nejdřív přijela jen na chvíli ale nakonec tu s náma zůstala. Kvůli Bobímu a kvůlu tomu že se potřebovala vyzpovídat slyšet že tenhle rok bude určitě už lepší..... no nevím. Já o tom přesvědčená zdaleka nejsem ale když jsem viděla ty její slzavý oči tak jsem jí to odsouhlasila. Někdy i ti třicetiletí chtějí slyšet a věřit v dobro jako malá dítka.

3 Katka Katka | 1. ledna 2015 v 10:20 | Reagovat

[2]: To je mi moc líto Bobího, tím pádem i vás. Snad tahle krize povede k vyřešení celé patálie. Ale jeden nikdy neví, co bude....nezbývá, než brát věci (život) tak, jak běží....
Možná bez těch krizovek bychom nepoznali, jak moc spojeni jsme se svými (i když dospělými) dětmi.
Jestli rok bude nebo nebude lepší - těžko říct. Tak ať MY jsme lepší v tom, že pokud něco nemůžeme ovlivnit, ať se s tím alespoň umíme srovnat. Být v poho-, když jdou věci tak, jak si představujeme, není žádné umění...., co?
Držím palce.

[1]: Tak to jsem zvědavá na tu novinku, co je šetrná k rameni. když mi kdysi před takovými 30 lety jedna paní (ve věku mé mámy) říkala, jak je pletení namáhavé pro srdce, říkala jsem si, jak přehání.....a je to tady....ano, ruční práce JSOU namáhavé na ledacos.....jen se při nich nehubne :-P

4 Daniela Daniela | 1. ledna 2015 v 10:49 | Reagovat

Žiadne predsavzatia si už dávno nedávam, aj tak som ich nikdy nesplnila :-( Katka, ešte skôr, ako som dočítala, musela som sa mrknúť na mapu, lebo som si myslela, že Kutná Hora je od vás podstatne ďalej, ako som to zistila z mapy. No i tak, vychádza mi to na nejakých 80 km. Obdivujem ťa, že si takú diaľku išla kvôli omši... Raz by som tam rada išla aj ja, ešte som tam nikdy nebola. Chlebíčky na Silvestra nerobievam, lebo som väčšinou sama. Tiež nemám rada Silvestra, ale o tom som už určite viackrát na mojich starších blogoch písala. Tak ešte raz, šťastný nový rok!

5 Katka Katka | 1. ledna 2015 v 11:06 | Reagovat

[4]: Kdyby ses někdy odhodlala navštívit "zahraničí" a konkrétně naši oblast a jeho okolí, byla bys vítána i u nás a mohla bys u nás mít základnu a vyrážet, kam by se ti zlíbilo. Buď se mnou, s námi nebo bez nás, jak bys chtěla. Na TUHLE mši a v TENTO den mi 80 km přijde přijatelné. Prvotně šlo o to - strávit smysluplně čas do půlnoci (KH je na trase pod rodinných hřbitovech) a teď už si to ráda jednou za rok zopakuji.

6 Jarka Jarka | Web | 1. ledna 2015 v 11:11 | Reagovat

Nikdy jsem si žádné předsevzetí do nového roku nedala a tak to hodlám dělat i nadále. Nesnáším totiž pocit, když zklamu někoho jiného a určitě bych si pak vyčítala i to, že jsem zklamala sama sebe, pakli bych předsevzetí nesplnila do puntíku. Takže je to vlastně taková duševní prevence. :-D Tvůj silvestrovský večer byl báááječný. ;-)

7 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 11:41 | Reagovat

Pěkný článek. Chlebíčkům jsem se musela smát. Sice jsem je nevytáhla z ledničky, ale byly v zimě na balkoně pěkně ve velké přepravce na koláče. Vrhla jsem se na ně s chutí a ještě si nějaké nechala na odpoledne. Přesně to miluju, tu jemnou okoralost okrajů šunky, veky, chutě pěkně proleželé. :-D Hostům bych takové pohoštění nenabídla a nejsem si jistá, zda by mne nadchlo, kdyby mi je někdo nabízel. Ale tyhle byly okaralé s přesným načasováním. :-) Jelikož prý nic není náhoda, k setkání s dětmi mělo dojít. A předsevzetí jsem si dala několikrát, ale nyní už to nedělám. Jedno největší a poslední jsem di dala před skoro 11 lety, když jsem čelila podezření ze zhoubné nemoci. Tehdy jsem kouřila už moc let a říkala jsem si, co že už na tom světě mám. Podstoupila jsem malý zákrok a jak jsem nevěřící, tak jsem se s osudem smířila, ale vidím to jako dneska. Seděla jsem na balkoně a pokuřovala a najednou jsem řekla. "Bože, jestli mi pomůžeš a necháš mne tu ještě pár let pro své děti a snad i vnuky, přestanu kouřit." A tohle předsevzetí nebo spíš slib jsem splnila. Pomohla mi ale terapie, které moc lidí nevěří, ale mí kamarádi ano, protože oni mi počítačovou terapii doporučili na základě vlastních zkušeností. Přestala jsem kouřit opravdu ze dne na den. kdybych si ovšem zapálila, lítám v tom znova. zatím si nemohu vzpomenout, jak cigareta chutná a nepotřebuji to zjišťovat. novoroční předsevzetí se tedy nekonají, pracuji na sobě stále. :-)

8 Daniela Daniela | 1. ledna 2015 v 13:18 | Reagovat

[5]:Ďakujem za ponuku a určite o nej budem vážne premýšľať :-)

9 Daniela Daniela | 1. ledna 2015 v 13:19 | Reagovat

[6]:Jarka, moje predsavzatia boli asi takéhoto druhu: Schudnem, už budem žehliť všetko hneď, len čo to uschne a za tým cieľom som prákrát strávila Nový rok aj so žehlením, ale ako mi už Katka napísala do komentára u mňa, vôbec to tak nie je, že ako na Nový rok, tak po celý rok :-(

10 Kitty Kitty | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 14:47 | Reagovat

Chlebíčky u nás nebývají, jsme sami dva. Jen zvířátka mají Nový rok bohatější, dostanou všechno co mají ráda. Je to tak i letos, ale nálada celkově mnohem lepší než loni. Přeju vám totéž a jen úspěšné a pohodové dni po celý nastalý rok 2015

11 Intuice Intuice | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 15:07 | Reagovat

Katko, moc hezky jsi článek napsala. Co věta, to perla, která by se mohla někam vytesat. Dávám Ti 10 bodů z 10. :-) Chlebíčky od včera miluji, taky nám nějaké zbyly a máme je rádi, jsou úplně jinak dobré než ty čerstvé.
Večer jste prožili moc krásně, na mši jsem také zatím nebyla a do kina by mne na Sikvestra jít nenapadlo, i když je to skvělý nápad. Ani nevím, zda u nás hrají. A že šla kamarádka na mši a přežila a ani nedutala, a že letos šel i muž a líbilo se mu, je moc prima. To povídání o vděčnosti bylo jistě podnětné a pro všechny lidi v dnešní době i "nutné". Taky se mi líbil přístup k tomu, že když kino nebylo, že jste se alespoň viděli s mladými a popovídali jste si pěkně.
Já dnes Silvestra prožila v rodinném seskupení v šesti, ale nějak na mne padl splín, ale to už je o něčem jiném. Mám asi nějaké nedořešné věci ve své hlavě.
Předsevzetí si taky nedávám, chci, abychom byli všichni zdraví a měli se rádi. A další věci, co k tomu přijdou, jsou už jen bonusy navíc.
Ještě navíc chválím pozvánku Daniely k sobě, moc hezky jsi zareagovala. To každý by neuměl.

12 Van Vendy Van Vendy | Web | 1. ledna 2015 v 15:42 | Reagovat

Chlebíčky jsem sice neměla, ale takhle jsem ráda ochutnávala den po Štědrovečerním studené kousky smaženého  kapra, i se salátem.
Silvestry taky moc nemusím, už dost dlouho, občas se kouknu o půlnoci, když lítají rachejtle, ty ohňostroje se mi líbí, ale letos jsem dala těžký ignor a skoro usnula u televize.
Zaujalo mě tvé povídání o posledním dnu v roce, kde mimo jiné zajdeš i na mši. Že to zaujme i nevěřící, je možná tím, že mši vede dobrý kněz - schopnost mluvit je taky důležitá. Ale i atmosféra celkem, vůně kadidla, obrazy na stěnách, třpyt lustrů a zlatých rámů, prostě pocit, že jsem v chrámu.
Takhle zvláštěn jsem si připadala, když jsme loni (no, už je to loni) v srpnu dávali sloužit mši za mamku a tak jsme do toho kostela taky šli, brácha, já, synovec a bráchova tchyně. Cítila jsem se tak nějak... svátečně. Četla jsem si v místním sborníku modliteb a písní (nebo jak se to jmenuje)a zaujaly mě i vlastní texty. Navíc, kostel byl sice menší, ale moc krásný uvnitř, takže ta sváteční atmosféra byla zvětšena i o optický dojem.
Jako bonus - zrovna byly opraveny varhany, takže mše byla za zvuků varhan.
Katko, tobě přeji hodně zdraví, hlavně zdraví, ale také optimismu a dobré nálady. Máš pěkná předsevzetí (i když ty ruční práce ti asi nedají...), tak ať se daří. :-)

13 Hanka Hanka | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 16:11 | Reagovat

My jsme chlebíčky neměli, udělala jsem česnekové jednohubky, snědla jich jen pár a bylo mi děsně zle. Přítel snědl zbytek po půlnoci, jsem ráda, že nic nezůstalo. :-?
Na televizi se dívat nedalo. Normálně bychom šli večer fotit, ale bylo ošklivo a poletoval sníh, takže jsme to vzdali.
Dnes začala obleva, sníh tedy moc dlouho nevydržel. :-(
Jsem ráda, že je konec roku za námi.
Tak ať žije ten nový! :-)

14 Ajka Ajka | Web | 1. ledna 2015 v 16:14 | Reagovat

Nám taky zbyly chlebíčky k snídani ;-)  :-D
Pěkný nový rok :-)
Ajka

15 Katka Katka | 1. ledna 2015 v 17:14 | Reagovat

Sem napište komentář

[6]: Taky si myslím. Doma u Tv bych trpěla ;-)

[7]: Jj, kuřáci to mají veeelmi těžké. Několik příkladů úspěšného, ale moc těžkého další kamarádka několikanásobného, přesto neúspěšného odnaučování znám. A ti "polepšení" říkají přesně to, co ty - kdybych si jednu dal, jsem v tom zase. Tak se drž, když jsi to jednou dokázala.

[10]: A vy je nemáte rádi? Já moc. A udělat si jich ne 40, ale třeba 8, to přece jde :-) Co mlsáte vy?

[11]: Jejda - samá chvála, až se tu soukromě v koutku červenám. Děkuju :-)

[12]: Jj, salát a kapr PO, to je taky věc. Po tom mi bylo taky letos těžko ;-)
Takové chvíle zklidnění, které dělají člověku dobře, je třeba aktivně vyhledávat. Jednou ji člověk najde v kostele, jindy v lese nebo třeba v kavárně - prostě jen čučet a bejt a moc nemyslet ;-)

[13]: No to je teda spravedlnost! Jemu určitě zle nebylo ;-) I já jsem ráda, že už nastanou všední dny, jakkoli jsem si dlouhé vánoční volno hlavně díky dětem, užívala.

[14]: I tobě, Ajko! Ráda se s tebou budu setkávat i v tomto roce.

16 Blanka Blanka | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 19:04 | Reagovat

Chlebíčků jsme chystali jen pár a i tak zbyly a muž je dojídal ráno ke snídani :-) Přeju pěkný,pohodový rok a hlavně zdravíčko!

17 Radka Radka | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 21:06 | Reagovat

Včerejší hluk z ohňostrojů byl ve městě šílený, chudáci zvířata.
Ale je to za námi a jedeme dál. Ať je tento rok pro všechny šťastný a spokojený :-)

18 Janka Janka | Web | 1. ledna 2015 v 23:15 | Reagovat

Já jsem ani nic moc nevychystávala, a tak nemohlo ani nic zůstat. :-D
A předsevzetí jsem si nikdy nedávala. Beru život, tak jak jde. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama