Zážitková smršť

18. ledna 2015 v 7:44 | Katka |  Co za to stálo
Nadešel čas výměny vánočních poukazů za skutečné zážitky. Pro nás to představovalo návštěvu Divadla Bolka Polívky v Brně. Když se to takhle řekne, vypadá to na dvě hodiny v divadle na více či méně povedeném představení, na boj s únavou ve zcela zaplněném hledišti po tříhodinové cestě autem v dost šíleném provozu, navíc po pracovním týdnu, což může taky dopadnout

,

To se mi často stává. Naposledy jsme dokonce představení jen tak tak stihli. V Brně jsme uvízli v zácpě. Tomu jsme se chtěli za každou cenu vyhnout. A tak jsme po mnoha a mnoha letech zvolili

CESTU VLAKEM Překvapený.

Děti a vlastně i my sami jsme si dělali legraci, kam asi tak dojedou dva senilové. Manžel vzpomínal, jak jsem při cestě do školy hodlávala nastoupit právě opačným směrem a on mě musel hlídat, což se opravdu asi jednou stalo a jinak to byla součást hrátek zamilovaných Mrkající.

Každopádně se v ČD leccos změnilo. Zpoždění zůstala, jak jsme si ověřili v Pardubicích. Tam jsme prvních 20 minut stáli před tabulí odjezdů a sledovali, jak si vede náš spoj, s napětím čekali, kdy poskočí o místo blíž a najednou se rozsvítilo neblahé čísílko - 30, pak 40 nakonec 45 minut zpoždění. V tu chvíli jsme se zasmáli, že tu snad nebudeme civět skoro hodinu a půl.....Trochu otráveně jsme vyslali signál dceři, která nás do Brna pozvala. Obratem jsme dostali instrukce, jak odjezd uspíšit, kterým spojem odjet. Následovala další rada - počkat přece jenom na zpožděné ECčko neb tam stejně dojede dřív.
Poslechli jsme rady zkušených, a protože výlet byl v dárkovém balení, dopřáli jsme si cestovat v jídelním voze. Paráda, pohodička. Litovala jsem jen, že nejedeme alespoň do Bratislavy nebo raději až do Budapešti. Kávička, palačinka, vínko a k tomu knížka (za ceny přijatelné).

Před hlavákem v Brně už na nás čekal odvoz a večeře v indické restauraci GOA. Dlouho jsem si přála pojíst placky čapátí, ochutnat chleba nán, cítit dávno nepřipomínané vůně nepočítaných druhů koření (vzpomínka z mládí i z knížek a filmů). Splnilo se vrchovatě. Jako správní zvědavci jsme měli každý jinou voňavou směs ve speciální mističce přihřívané zespoda svíčkou. A měnili jsme a ochutnávali. Zprvu se nám zdálo, že nán a čapátí se liší jen velikostí, ale není tomu tak. Nán lístkuje, jakoby byl z těsta plundrového, zatímco čapátí jsou obyčejné na sucho pečené placky z mouky a vody. Oboje potřené máslem. Dala jsem si sice Royal Mix Veg., ale ostatní jsem musela ochutnat i s kouskem masa Mrkající.

Časový harmonogram se musí plnit....Do divadla jsme šli jen my dva s manželem, proto jsme si mohli dovolit šetřit čas a nechat se dovézt autem. Jindy z důvodu obtížného parkování jezdíme šalinou.
O představení až později a jinde. Pro pořádek. Aby divadlo zapadlo do správné rubriky. Teď jen to, že jsem neusínala. Neměla jsem příležitost, protože jsem se musela smát a smát až slzet. A ještě to, že jsme my všichni diváci dostali o přestávce pivo a párek Usmívající se.

Nerušena a nebuzena psy jsem se krásně a sladce vyspala, z postele jsem po ranním čtení lezla až o půl deváté. To mám na podobných výletech moc ráda Mrkající. Vyloženě se těším na to, že se vyspím.

Moje empatická dcera extra pro mě připravila k snídani žitný chleba a fazolovou paštiku. To musí chutnat, i kdyby to dobré nebylo. Ale ono bylo. Společná klidná snídaně - příjemný začátek dne.

Nevlídno, mlhavo - co s takovým dnem? Shodli jsme se na Anthroposu.
Manžel z nostalgie nakoukl do areálu v Pisárkách, kam před pětatřiceti lety na vojenskou katedru VŠZ jezdil každý týden plnit svoji vojenskou občanskou povinnost. Jak na tu vojnu nadávali a jak se k ní stále vrací a vzpomínají....

Pavilon Anthropos zmodernizoval a zpříjemnil (WC, občerstvení...) a zvědečtěl. Přibyl vzácný exponát - z kostí a jejich úlomků nalezených v Keni rekonstruovaná kostra 11-letého chlapce Homo ergasterje podle průvodkyně miláčkem všech. Hýčkají si ho neboť představuje chybějící tušený mezičlánek mezi Homo erectus a Homo habilis. Umocněno tím, že šlo o mrzáčka, který za života kulhal a musel trpět značnými bolestmi neboť měl vývojovou vadu kyčlí.
Tak to bylo zajímavé a srozumitelně podáno nám doplnilo naše vzdělání. Z laického hlediska (možná kacířsky) musím ale říct, že celkové pojetí popisků k expozici je pro obyčejné lidi příliš vědecké a zahlcující. Což mi přijde škoda. Po této stránce se, podle mě, povedla lépe expozice ve Všestarech.

Nadešel čas oběda a s ním naskočila myšlenka tady někdě je Myslivna, kde jsme byli na popromočním obědě. Jestlipak ještě fuguje? Tenkrát to byla dost hogo-fogo záležitost a můj táta se rád při správné příležitosti plácnul přes kapsu.
Myslivnu jsme našli a byli hodně překvapeni. Nevím, ale vůbec nevím, jestli to kongresové monstrum stálo v dnešní podobě už v r. 1982 nebo se přistavovalo. Co vy na to, Brňáci? Interiér jsem poznala, ale měla jsem zato, že budova nebyla tak rozlehlá, v mých vzpomínkách to byl normální dům s dlouholetou tradicí. Tradice jsem našla na dobových fotkách na chodbě, ale jak to tu vypadalo v době naší promoce, to už fakt nevím
Pochutnali jsme si tenkrát, pochutnali jsme si i včera. Na tom se nic nezměnilo.

Pohled na moji vždy upravenou a elegantní dceru mi pokaždé nejprve srazí sebevědomí o pár stupínků níž a pak ve mně probudí správné ženské pudy - koupit si něco pro sebe. A roztočí se kolotoč. Tentokrát jsem si přivezla ze slev Mrkající

,

čímž nastal problém - jaké boty? a to chce sukni a pěkné kalhoty...a....a....
Mám o čem přemýšlet. Jenomže se nedá kupovat nic, dokud nebude jasno, kde se ustálí moje velikost po změně stravovacích návyků....

Následovala závěrečná kávička před odjezdem zpět domů. Nic nebývá při podobných návštěvách ponecháno náhodě. Cílem byla určitá konkrétní kavárna, kde podávají k výborné kávě ještě lepší a ojedinělý moučník - makový cheese cake.

A pak už nastalo vzájemné objímání, děkování a loučení.
Pro nás výlet končil opět v jídelním voze ECčka do Pardubic a v dalších navazujících spojích bez zpoždění až do Jaroměře a následně autem domů. Pro dceru dost vysokou pokutou (?) za popletení výjezdu z parkoviště. SMS: "...nenechám si tím zkazit krásný den...."

P. S.: Možná by se zdálo, že jsem "zhřešila", porušila pravidla detoxu....Striktně nahlíženo ano. Tolik krásných zážitků ale určitě za to stálo a vnitřní pohoda si s následky porušení režimu jistě poradila. Tak jaképak hříchy.
P.P.S.: Spolu s kabelkami jsem si ve Vaňkovce u Dobrovského koupila přehled anglické gramatiky na formáku 2xA4 (prostě dvojlist, tj. 4 strany), Antonii Mačingovou (zasvěcení vědí) a knihu vzpomínkovou, do které jsem se začetla ve vlaku a byla okouzlena - romantika v současné době, opravdu odžitá, navíc ženou mé věkové kategorie....


Místo děje Bretaň. Jednou jsem měla tu příležitost projíždět po pobřeží a párkrát zastavit a vystoupit. Už tenkrát jsem na NI vzpomínala a trochu jí záviděla. Krásný kraj.
Která dnes dost přešedesátiletá dáma sepsala svoje vzpomínky? Poznáte?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 18. ledna 2015 v 7:51 | Reagovat

Tohle jsou ty správné smrště které si člověk velice rád nechá líbit! :-)

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 18. ledna 2015 v 9:00 | Reagovat

Zážitek z této výpravy bude jistě ve flaštičce k nové rubrice, že? Jsem zvědavá, jestli ho tam hodí manžel; o tobě nepochybuju. Zdařilé zážitky - jen houšť. Však na ně budete asi dlouho vzpomínat všichni - včetně hostitelů :-)

3 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 18. ledna 2015 v 9:04 | Reagovat

O cestování autem nebo vlakem by se dalo napsat hodně. My většinou cestujeme vlakem, ale naše dráhy mají pochopení jen pro lidi z větších měst. My z těch menších pak cestujeme kousek za humna i mnoho hodin.
Zážitků jste měli opravdu hodně včetně jídla i kultury a drobné nákupy, to k takovému výletu asi patří. Ale já jsem ten typ, na rozdíl od manžela, že na jakémkoli výletě nechodím po obchodech. :-)On vleze všude, ale pozor, nic nekupuje, on jen chce mít přehled, co je k mání. 8-) Své zážitky jsi popsala i výborným slohem, dobře se čteš.

4 Zuzina Zuzina | 18. ledna 2015 v 9:56 | Reagovat

Hezký víkend jste měli:-) a žijeme jenom jednou:-) - tipuji Martu Davouze, jednu knížku od ní jsem už četla:-) ahoj Zuzina

5 Jitka Jitka | E-mail | Web | 18. ledna 2015 v 10:24 | Reagovat

Jak vypadá Myslivna teď nevím. Dlouho jsme tam nebyli. Náš starší syn tam s manželkou slavili přechod do nového roku a byli velice spokojeni. Nakoupila jsi krásné kabelky. Máš Brno prošmejděné víc než já. :-D Ve Vaňkovce jsem ještě nebyla. Vždycky kolem jen profrčíme, když jedeme k mladým nebo na Centrálku. A cestování vlakem , na to už bych si netroufla. Určitě bych dojela někam, kam jsem vůbec nechtěla. To je moje noční můra. :-)

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 18. ledna 2015 v 12:49 | Reagovat

Dobrý spánek nadevše! Taky mám ráda. :-)

7 Jarka Jarka | Web | 18. ledna 2015 v 12:53 | Reagovat

To byla opravdu zážitkové smršť, užili jste si Katko krásné dva dny.
Vlakem jezdím ráda, oceňuji to, že se můžu zvednout a protáhnout a nemusím být celou cestu zakšírovaná na jednom místě. A porušená pravidla detoxu? Myslím, že tělu prospívá i to, že si užívá volno a ty zážitky. :-)

8 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 18. ledna 2015 v 14:25 | Reagovat

Parádní zážitky

9 pavel pavel | Web | 18. ledna 2015 v 14:42 | Reagovat

Kniha ve vlaku je romantika pur. Za studenských let při dojíždění to bez knihy nešlo. :-)

10 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 18. ledna 2015 v 18:51 | Reagovat

Až ti závidím Katko takový prima víkend :-), ne ve zlém - přeji.Zážitků plno a skvělých, cesta vlakem je pro mě můrou. Sama ne, s dcerou ano, s mužem vůbec!!! :-(  :-D Jeli jsme jednou a byla jsem z toho na infarkt, byl otrávený, nervozní až jsem měla dojem, že ten vlak potlačí, aby byl dříve v cílu cesty. ;-)Je fakt, že nyní je vše jinak, pokročile - čisto, snad.Mnažel mě láká na výlet do Prahy vlakem, tak nevím ;-)Na Vaňkovce jsem se stavovala pravidelně při přestupu z autobusu do autobusu směr Třebíč, měla jsem více než hodinku čas tam i zpět. Kochala jsem se, občas i něco koupila. Ty jsi nakoupila parádně, tak jen doladit to ostatní. :-)Kníha je dobrý přítel a do vlaku paráda, nechal tě manžel číst? :-)

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 18. ledna 2015 v 18:53 | Reagovat

Ještě jsem chtěla přidat název knihy co právě čtu - "Báječný krámek s čokoládou" - Jenny Colganová :-)Přeji pohodové dny a jdu se kouknout na další články. :-)

12 dáša dáša | E-mail | Web | 18. ledna 2015 v 19:08 | Reagovat

Pořád jsem vzpomínala, kdo tu knihu napsal, byla mně tak známá. U scénky, kdy s ním jela vyšňořená lodí :-D Moc dobře se četla Marta Davouz. :-)
To jste měli moc prima výlet do Brna plný zážitků i užitků ( nákup ).
Na Myslivně jsem jedla ve studentských letech ( bylo mi 22 let ) tatarák :-P :-)

13 Lydie Lydie | 18. ledna 2015 v 19:30 | Reagovat

Tak to byl "super" víkend. :-)

14 Lydie Lydie | 18. ledna 2015 v 19:32 | Reagovat

[10]:Do té Prahy jeď vlakem - nádraží je v centru města-nemusíš nikde parkovat.Kup si celodenní jízdenku na MHD../platí i na lanovku na Petřín/...objednej si prima počasí....a máš také krásný výlet. :-)

15 Lydie Lydie | 18. ledna 2015 v 19:35 | Reagovat

[9]:Kniha ve vlaku je podle mladých přežitek....teď je to samý "noťas" a "tablet"... :-)

16 Dana Dana | E-mail | 19. ledna 2015 v 8:47 | Reagovat

Opravdu vydařený víkend.
Kniha je bezva. Já mám ráda i tu ubíhající krajinu. Relax. :-)

17 Hela* Hela* | 19. ledna 2015 v 9:49 | Reagovat

Ahoj Katko, moc pěkně jsem si početla. Cestuju hodně, ale většinou autobusem a sama bez muže! V Bretani jsme courali 10 dní na kole - nádhera. Martu Davouz neznám, budu se po ní pídit!!! Už se těším, až napíšeš o divadle :-)  :-)  :-)

18 Hela* Hela* | 19. ledna 2015 v 9:52 | Reagovat

PS  Kabelky jsou skvělé a s detoxem to nepřeháněj!!!!! :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

19 Lydie Lydie | 19. ledna 2015 v 12:58 | Reagovat

[17]:Je to býv.manželka býv.ředitele TV NOVA pana Železného. :-)

20 Lydie Lydie | 19. ledna 2015 v 12:59 | Reagovat

[16]:Také mám ráda ubíhající krajinu.....

21 Katka Katka | 19. ledna 2015 v 14:34 | Reagovat

[12]: Už se těším i na její novinku Zrcadlení.

[17]: Na kole bych tam taky ráda. Ale nějak rychle příbývá věcí, které už asi nikdy nedopadnou :(

[16]: Ono se brzy setmělo, takže ani nemusím mít výčitky, že jsem se málo koukala ;-)

[11]: Díky za tip - taky se po ní podívám.

[9]: Co do čtení jsem věčnou studentkou. POŘÁD mám rozečteno. A kdybych neměla, byla bych nesvá.

[5]: Už jsem si to dohledala - přístavba celého hotelového křídla je z r. 1987. Tak to si opravdu nemůžu pamatovat ;-)

[6]: Já nejsem moc spavá a díky psům je můj spánek často nekvalitní. Proto na každé dovolené, kde jsme bez nich, klidně prospím i čas, kdy bych mohla dělat něco jiného ;-)

[4]: Správný tip!

[3]: Já taky nejsem nakupovací. Ale manžel potřeboval novou myš a já se v Brně obvykle nechám zlákat inspirována dcerou. Najednou se vedle ní cítím taková "zašedlá" ;-)

[15]: To je pravda, že elektronika převládá. Když vidím čtenáře opravdové knihy, pokukuju, CO to čte...

[12]: Já jsem až teď, když v rádiu upozorňují na její novinku Zrcadlení, postřehla, že píše. Je to hezké.

22 pavel pavel | Web | 19. ledna 2015 v 20:04 | Reagovat

[15]: A je to jejich škoda. ;-)

23 Frypat Frypat | E-mail | Web | 27. ledna 2015 v 20:59 | Reagovat

Celé boční křídlo hotelu Myslivna bylo postavené v roce 1987,tak proto si to takhle nepamatuješ ;-)  :-)
Jinak koukám,že to opravdu byla zážitová smršť jak má být :-)
V předělaném Anthroposu jsem ještě nebyl,ale mám to v plánu ;-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama