Slovinsko 2015 - Velika Planina

18. srpna 2015 v 15:24 | Katka |  Cestování
Po prvním nepodařeném pokusu v květnu a následném sáhodlouhém vyjednávání se podařilo proměnit voucher zakoupený v únoru. Za pár korun jsem zajistila dvě noci pro čtyři osoby v pohodlně zařízené chatičce uprostřed jednoho z mnoha kouzelných koutů krásné slovinské země - na Velike Planině v části Alp zvané Kamnické.


Skutečnost vysoce předčila to, co jsme očekávali podle obrázků. Celá cesta klapla naprosto perfektně. Jak nám domluvila dcera mailem, tak bylo. Měla jsem trému, protože komunikace měla dle jejich požadavků probíhat v angličtině a dceru jsme s sebou neměli. Díky panu učiteli, který se mě skoro rok pokouší rozmluvit, i toto dobře dopadlo. No, taky
i díky pravidlu, že když vám někdo rozumět chce, tak vám prostě rozumí Mrkající.

Tak tedy - vyjeli jsme ve čtyři hodiny ráno z Brna a ve 13.30 jsme byli na místě, odkud jsme měli volat průvodci.
To vše po zdolání přechodu A - SLO. Ne přes Loiblpass nebo tunelem Karavanky, jak jezdí normální lidi, ale přes Pavličevo sedlo. Je to mnohem blíž - bylo kritérium naší navigátorky. A pak měla prdelku staženou, kde vlastně skončíme. Zdálo se, že cesta se pod námi buď utrhne nebo prostě skončí. Ale blíž to bylo, to ano.

Posledních 10 km na parkoviště, odkud už jsme museli po svých, jsme jeli po makadamové vápencové cestě. Až liják v Rakousku po cestě zpět nás umyl. Tak jsme byli zaprášení. Dle propozic měla pěší cesta z parkoviště k chatě trvat 40 minut. Mají to dobře propočítané. I s nezbytným kocháním a dokonce i vracením se do auta pro doklady, jsme to stihli v limitu.


Jedna z chatiček se jmenovala Pehta, a ta byla naše.Klíče jsme si vyzvedli v jediné vrcholové hospůdce, už se o nás vědělo. Než jsme došli k Pehtě, dohnal nás průvodce Uroš, aby nás přivítal, vybral místní poplatek a seznámil nás jak s provozem chaty, tak s možnostmi výletů. Útulná, dobře zařízená nádobím, dokonce i přístrojem na presso Lavaza a základními potravinami, které je možné využít a zanechat obnos dle ceníku.


První noc jsem se moc nevyspala, a tak jsem vystoupala krátce po páté na vrchol Gradišče (1.666 m n.m.), poslouchala nezbytné cinkání kravských zvonců a čekala na východ slunce. Při svém geografickém analfabetismu jsem pozorovala vrcholy, za kterými jsem tušila stoupající sluneční kotouč, abych při náhodném otočení zjistila, že sluníčko už vyšlo....jinde Smějící se.


Druhý den jsme, i když s menšími problémy (velké puchýře na patách dvou ze tří turistů), připraveni absolvovat cestu z Velike Planiny (Gradišče 1666 m n.m.) přes planinu Konjščica a planinu Dol (1308 m n.m.) na horu Konj (1811 m n.m.). Prý nenáročný výlet, který zvládnou i děti. Zvládli jsme ho i my, ale nekasám se, že to byla brnkačka. Nebyla, ale zato kráááása to tedy byla. Opravdu hodně silný zážitek.

Planina Konjščica



Planina Dol



Stoupáme na Konj



Octli jsme se v jiné dimenzi


Na planinách se od pradávna choval skot a ovce. Jednoduchá pastevecká obydlí měla jednu místnost pro pastevce, malou ohradu pro dobytek, byla bez oken a bez komína. Dnes je zde v tomto stylu postaveno několik set turistických, dobře vybavených chat.
Chov dobytka má svá přesná pravidla, která se s nádechem turistické atrakce dodržují i dnes. Každý rok 9. června je květy ověnčena rohatá hlava vedoucí krávy a stádo je hnáno na Velikou Planinu. Podobně slavnostní je odchod stáda zpět do údolí, který nastává 8. září.


Další jistě krásnou tradicí je průvod za svitu loučí ke kapli P. Marie Sněžné, kde se koná štědrovečerní půlnoční mše.



Chtěla bych se do slovinských hor vrátit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 18. srpna 2015 v 15:32 | Reagovat

A víš že se ti vůbec nedivím? ;-)  :-)

2 Katka Katka | 18. srpna 2015 v 15:44 | Reagovat

Ahoj Vendy, KH mám pořád v hlavě jako dluh a hezký plán. V posledních měsících ale nějak nevím, kam dřív. Snad to jednou dopadne. Byla bych ráda.

3 Jitka Jitka | E-mail | Web | 18. srpna 2015 v 16:59 | Reagovat

To musely být parádní dva dny. :-)

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 18. srpna 2015 v 17:27 | Reagovat

Krásně se o tom čte a krásně ti tam asi taky bylo. Nezávidím, přeju ti to. Zřejmě jsi odjížděla v parnech a vracela se do vlahého deštíku. Kdo by to nebral? Fandím ti pro odvahu vypadnout a užívat si :-)

5 Intuice Intuice | E-mail | Web | 18. srpna 2015 v 17:46 | Reagovat

Muselo tam být nádherně. Určitě se všechny dojmy ani nedaly popsat. Ale fotky taky mluví, krásné. :-)

6 Jarka Jarka | Web | 18. srpna 2015 v 19:42 | Reagovat

Ty chatičky jsou úžasné a příroda, ve které stojí, ještě úžasnější.
Podle snímku bylo ve Slovinsku nádherně a vůbec se nedivím tvé touze, se do slovinských hor vrátit. :-)

7 Miloš Miloš | Web | 18. srpna 2015 v 22:42 | Reagovat

Podle těch skalisek to vypadá na daleko vyšší polohy než 1600 m.

Je to ale náhoda, zítra v noci také
vyrážíme na malý zájezd (s dvěma noclehy) do Slovinska, v programu máme však hlavně města (Maribor, Ljubljana, Portorož) a k tomu jezero Bled a trochu i Triglavský národní park.

8 Katka Katka | 19. srpna 2015 v 0:25 | Reagovat

[3]: To byly. Zastínily i těch dalších 5 dní....

[4]: Představ si, že i v té výšce bylo kolem 30. A spálila jsem si tam krk. Odvahu? V záchvatu euforie se do něčeho pustím, jak se blíží termín odjezdu, chce se mi čím dál míň....a pak to obvykle dobře dopadne :-D

[5]: To jsem ráda, že fotky mluví. Alespoň trochu. Zkoušela jsem to panorama kolem dokola zachytit i na video, ale stejně to není to pravé, jako když tam člověk stojí a tají se mu dech tou krásou a taky trochu strachem.

[6]: Byla jsem ve SLO podruhé, pokaždé jen na pár dní a vždycky nadšená.

[7]: Ty vrcholy, na které jsme vystoupali my, byly kolem 1600, ty, na které jsme koukali, jsou kolem 2200-2500.
Šťastnou cestu, krásné zážitky a bezpečný návrat ti přeju, Miloši. Bled je krásný. A v blízkosti úžasná soutěska Vintgar - to je tip, kdybyste nevěděli, co dělat a kam jít :-)

9 Dana Dana | E-mail | 19. srpna 2015 v 8:11 | Reagovat

JO, JO, JO ! Jak už napsali ostatní, KRÁSA.... :-)  :-)  :-)

10 Janka Janka | Web | 19. srpna 2015 v 15:10 | Reagovat

Jo, hory nemají chybu, ale musí vyjít počasí. Jinak bys ani nevěděla, že jsi v horách. Znám z vlastní zkušenosti. :-)

11 Katka Katka | 19. srpna 2015 v 17:44 | Reagovat

[10]:To máš pravdu. Moc dobře vím, jaké jsme měli štěstí, protože Slovinsko je hodně deštivá země.

12 Daniela Daniela | 20. srpna 2015 v 8:43 | Reagovat

Je tam nádherne!

13 Hanka Hanka | E-mail | Web | 20. srpna 2015 v 13:33 | Reagovat

Tuhle krajinu si člověk musí zamilovat, Katko, je opravdu nádherná.
Stoupání bych asi nezvládla, ale jinak naprostá idyla.
Pořídila jsi krásné záběry.
Počasí vám vyšlo, ubytování bylo pěkné, co si víc přát! :-)

14 Katka Katka | 20. srpna 2015 v 21:52 | Reagovat

[12]: ....jako v nebi, říká moje kamarádka :-)

[13]: Ze stoupání jsem taky měla obavy, ale nakonec díky puchářům mých společníků jsem na tom byla docela dobře.Znáš to - mezi slepými jednooký králem ;-) Bylo to nezapomenutelné.

15 Jarmila* Jarmila* | Web | 23. srpna 2015 v 11:04 | Reagovat

Krásné fotky i krajina. :-)

16 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 27. srpna 2015 v 13:40 | Reagovat

Tam by se mi líbilo, dovolená přesně podle mého gusta. :-)

17 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 11. září 2015 v 10:07 | Reagovat

To je krása. Můj Martin má ve Slovinsku kamaráda. Už jednou byl za nama, tak se těším, že pojedeme oplatit návštěvu...vidím, že se mám na co těšit. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama